Je to tak. Klima se na planetě Zemi mění především v souvislosti s pohyby zemské osy, které mění sklon planety vůči Slunci. Měnilo se v dlouhých obdobích (karbon vs. trias) i v (geologicky) cyklických krátkých obdobích necelých 26.000 let (platonský rok) a zemská osa dokonce osciluje s periodou 18,6 let až po tzv. Chandlerův pohyb s periodou něco přes rok. (Podrobnější informace najdete například ZDE.) Je tedy jasné, že k cyklickým změnám klimatu docházelo a dochází pravidelně (i já ve svých 65 letech pamatuji teplá i suchá období) i bez zásahu člověka.
Ochrana životního prostředí nesmí být v rozporu se zdravým rozumem. Nemohu se proto ubránit dojmu, že celé toto ekošílenství, které napáchá víc škody než průmysl, je především kšeftem a politikou. Už se nemluví např. o aktivistech, kteří před deseti lety bránili kácení kůrovcem napadených stromů na Šumavě a způsobili tak jeho přemnožení a miliardové škody. Nevím o tom, že by některý z nich byl za tento zločin odsouzen.
Je na pováženou, že žádný z klimaaktivistů se neobtěžoval zjistit si geologickou podstatu změn klimatu. Dokonce si ani neotevřel Wikipedii, kde jsou pohyby zemské osy vysvětleny lapidárně a každý, kdo absolvoval nejméně 5. třídu ZDŠ, ví, že čím blíže k slunci, tím tepleji (viz např. řeckou báj o Ikarovi). Moje vysvětlení? Příliš mnoho peněz se točí v klimakšeftech a klesající úroveň vzdělanosti nejenom u nás, ale i ve světě. Klimatický aktivismus umožňuje nevoleným aktivistům uzurpovat si moc, která jim nepatří. Žáci i studenti totiž také raději půjdou demonstrovat proti pohybům zemské osy, než aby se snažili pochopit například periody ledových dob anebo derivace a integrály. Pod tlakem samozvaných aktivistů jsou zastavovány stavby, omezovány investice a především je to široké pole pro korupci.
Na tzv. Zelený úděl (Green deal) EU naplánovala Evropská komise kolem 100 miliard EUR. Ve spolupráci s Evropskou investiční bankou se vytvoří tzv. Fond spravedlivého přechodu. Z něho se bude financovat postupný, Evropskou unií nařízený odklon od fosilních paliv. Přechod na nové bezemisní technologie v těchto regionech chce EU spolufinancovat částkou 100 miliard eur. Ne každý ale naletěl, Polsko si vyjednalo výjimku a odklad na odchod od uhelných zdrojů.
Jenže nezapomínejme, že to jsou zase naše peníze, EU nic nevytvořila, jen je vezme od členských států, které si je budou muset půjčit a bude je přerozdělovat jako královi rádci v pohádce o princezně se zlatou hvězdou. Už chápete? Tyto peníze budou utraceny na nesmyslné projekty jako například zachycování vzdušného CO2, jeho komprese a ukládání do geologických struktur pod zem. Pod záminkou ochrany klimatu dochází k cílené likvidaci evropského průmyslu, energetiky i dopravy. Jenže! I kdyby se tento potrhlý tunel povedl, to základní nikdo neřekl, že nikdo ještě nespočítal (anebo neměl odvahu zveřejnit) odpovědi na základní otázky přežití:
- Co udělá biosféra, pokud skutečně dojde k výraznému snížení obsahu CO2, který cirkuluje v živých organismech?
- Pokud dojde ke snížení CO2 v atmosféře, dojde pak opravdu k zastavení oteplování (ochlazování) planety?
- Pokud si v rámci ochrany atmosféry zničíme průmysl, energetiku i dopravu, jaký vliv na kvalitu života obyčejných lidí to bude mít? Jaká bude průměrná délka života? V době kamenné, kdy prostředí bylo nejčistší z čistých, se neandrtálci dožívali s bídou 30 let. Budeme je následovat?
- Jak se chystají kompetentní orgány EU řešit například sopečné erupce, které s atmosférou dokážou zamíchat více než uhelné elektrárny?
Ve světle těchto nezodpovězených otázek náhle celá problematika Zeleného údělu vypadá jen jako šikovná past na naše peníze na financování neziskových a aktivistických organizací. Nezapomínejme, že ekologie je také vítaným prvkem konkurenčního boje, kdy ekologické znectění konkurenta vyjde levněji, než dlouhá marketingová kampaň.
Nerespektování základních přírodních, ale i společenských zákonů bude znamenat v ČR drastické navýšení cen energií, které se promítnou i do cen služeb, potravin, dopravy, bydlení a citelného zhoršení sociálního postavení většiny populace. Český Svaz průmyslu a dopravy k evropskému klimatickému cíl uvádí: "Řada sektorů nemá v současnosti komerčně dostupné technologie, aby ještě rychleji snižovala své emise. Náklady na zpřísnění cíle pro snížení emisí v roce 2030 ze 40 na 55 procent Evropská komise odhadla na nejméně 94 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) za rok pro celou Evropskou unii. Náklady pro Českou republiku budou ale s ohledem na strukturu jejího hospodářství s vysokým podílem průmyslu nepoměrně vyšší," prohlásil třeba první viceprezident svazu a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. „Předpokládané snížení emisí oxidu uhličitého z původně plánovaných by dle svazu celou EU mělo stát cca 336 miliard eur (8,8 bilionu korun) ročně. Celkově tedy každý rok zhruba tři procenta jejího kumulativního objemu HDP.“ Svaz průmyslu a dopravy dále upozorňuje na to, že Evropská komise nezpracovala podrobnou studii dopadů zpřísnění klimatických cílů na členské státy. Toto navýšení tak proběhlo prakticky bez veškerých potřebných analýz i bez zohlednění současné značně kritické ekonomické situace v souvislosti s dopadem projevů a omezení koronavirové epidemie.
Nová Evropská komise pod vedením Leyenové si zelenou agendu vytkla jako svůj prvořadý úkol a učinila z ní svou vlajkovou loď. Jakousi ideologickou předehrou bylo, když koncem listopadu 2019 Evropský parlament pod tlakem aktivistických skupin symbolicky vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze. Evropská komise v kapitole 2 dokumentu "Zelený úděl" odhaduje, že dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky si jen do roku 2030 vyžádá dodatečné roční investice ve výši 260 miliard EUR, což představuje přibližně 1,5 procenta HDP EU. Přibližně čtvrtina této částky má pocházet z rozpočtu EU, zbytek by měly pokrýt příspěvky členských států, soukromé investice a prostředky z programu InvestEU či Evropské investiční banky. V textu je uveden i záměr přejmenovat do roku 2025 Evropskou investiční banku na Evropskou klimatickou banku!
Opravdu se mi skeptický názor, že vůbec nejde o klima či přírodu ale výhradně o peníze, zdá pravděpodobnější. Prostředkem je najít dostatek (pokud možno levných) aktivistů, kteří se řetězy připoutají ke stromům a půjdou za zisky korporací bojovat na barikády. A zemská osa se bude dál klidně otáčet, kývat i oscilovat, jako by se vůbec nic nedělo.
Abychom nezapomněli, ještě to sucho…a nebo z jiného úhlu pohledu: kde je voda, které údajně ubývá (nebo přibývá) jak se komu hodí? Kde by byla, je stále zde, je jí stále stejně, je prostě s námi a v nás. Hmm…
Možná že jste si spolu se mnou všimli, že žijeme na planetě. Takže kam by se ta údajně chybějící voda jako měla podít? Uletět do vesmíru? Vody je totiž na Zemi pořád stejně. Některá jen slanější než ta dešťová anebo pramenitá. Ale v celku je to pořád stejné množství vody, které cirkuluje přírodou. Ta spousta slané vody v oceánech by po odsolení (a k tomu stačí solární odsolovací stanice) dokázala udělat z Afriky rajskou zahradu. Ano, Stačilo by pár desítek odsolovacích stanic mořské vody, solárních elektráren a potrubí, které by odsolenou vodu vedlo například do Sahary a bude tam ráj na zemi. Údajná migrační krize náš stojí daleko víc. Ale to očividně nikoho v EU nezajímá. Na migraci se totiž vydělá víc než na legitimním obchodu s odsolenou vodou. Proto EU tak vehementně prosazuje nový termín eurospeaku: klimatický uprchlík. Nikdo sice pořádně neví, co to znamená, ale jako oblbovací argument zejména v zemích, kde se lidé bojí jenom špitnout proti migraci (např. v Německu) se to skloňuje ve všech pádech.
Vážení spoluobčané, kontrolní otázka: opravdu naletíte na ty fráze o klimatických změnách a nedostatku vody a necháte se ožebračit?
Nedělejte to.
