Chci navrhnout zařazení nového bodu s názvem Diskuse o vojenské pomoci České republiky Ukrajině.
V programu vlády v oblasti zahraniční politiky byl bod Návrat k Havlově zahraniční politice a jeden další bod byl Revize vztahů s Ruskem. Když jsem to četl, tak mě nemohla nenapadnout vzpomínka na to, co se dělo v Jugoslávii, na slavné humanitární bombardování a na to, jakým způsobem celá tehdejší Evropská unie dodávala do Jugoslávie zbraně. Já osobně si myslím, že dodávat zbraně do země, ve které zuří občanská válka, je zločin. A máme zde ještě i další precedens, a to je otázka českých samopalů, kulometů a munice, které bývalý ministr Stropnický věnoval takzvané umírněné kurdské opozici k boji proti Bašáru Asadovi a kterou tam měli dopravit Američané. A co čert nechtěl, tyto zbraně byly identifikovány a nalezeny v rukou bojovníků Islámského státu.
Na Ukrajině můžeme předpokládat hodně podobný vývoj, protože věnovat dělostřeleckou munici státu, kde bojují různé armády s různým velením, považuji za vysoký hazard, protože nám nikdo nezaručí, že tato munice nebude použita proti civilním cílům v Luhansku a Doněcku. Rozhodně nesmíme připustit, aby jakékoliv riziko, že tato munice bude využita na ostřelování civilních cílů, že přinese civilní oběti, aby toto riziko nebylo nějakým způsobem zohledněno.
Je otázkou, jestli si opravdu koledujeme a chceme podporovat vznik další Jugoslávie za našimi humny. Je otázkou, proč jsme se nepoučili z Afghánistánu, kde bosí pastevci s kalašnikovy dokázali dvacet let vzdorovat armádám NATO a nakonec tyto armády potupně utekly. Ale nyní jsme v jiné lize, nemůžeme srovnávat afghánské pastevce s armádami, které jsou plně vyzbrojené moderními zbraněmi, ať už jsou na obou stranách, na jedné straně americké zbraně, na druhé ruské. Nesmíme připustit, aby se z Ukrajiny stal testovací polygon účinností těchto zbraní, protože v momentě, kdy začneme, nebo kdy oni začnou, tak potom je samozřejmě otázka, kam až bude naše vláda ochotná zajít. Bude tam posílat vojáky? Bude tam posílat další specialisty?
Teď se bavíme o granátech, ale kdy dojde na účinnější zbraně. Musíme velmi pečlivě zvažovat, co tedy vlastně chceme. Jestli chceme vyzbrojit armády, které jsou mimo jakékoliv centrální velení a v určitých směrech můžou být i mimo kontrolu. Koneckonců včera večer jeden branec v Ukrajině zastřelil pět domobranců a v podstatě ta situace tam skutečně může být velmi divoká a může se kompletně vymknout kontrole.
Takže náš názor je takový, že rozhodně nesouhlasíme, aby se Česká republika jakkoliv míchala do tohoto konfliktu. A pak je samozřejmě otázka, jestli ten konflikt vypukne, co budeme dělat s těmi desetitisíci uprchlíků, kteří se budou valit přes naše hranice. (Předsedající: Pane poslanče, váš čas.) Děkuji za pozornost.
Děkuji, paní předsedající.
