já bych se rád vrátil k původnímu tématu diskuse, a to je globální pakt pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou, nebo legální, podle momentálního výkladu, migraci.
Potýkáme se v poslední době s fenoménem nezávazných smluv. Měli jsme zde nezávazné Memorandum of Understanding ohledně lithia, Marakéšská deklarace je názavazná, Fiskální pakt eurozóny je pro nás nezávazný. Já si myslím, že se nás lidi brzy začnou ptát, co to tady vlastně děláme, když je to všechno nezávazné. Ale my jsme tady pro to, abychom hájili a bránili tento stát, tento národ, obyvatele, kteří tady s námi žijí. Bylo zde zmíněno několik osmičkových výročí. Já bych přidal ještě jedno, ještě jednu osmičku. Je to osmdesát let od Mnichova, je to osmdesát let od henleinovského povstání. Těch osmiček je moc a já to chápu jako určité memento, jako určité varování, abychom dobře rozmýšleli, co děláme, protože před těmi osmdesáti lety těch chyb bylo uděláno mnoho a byly nevratné.
Takže co se týče globálního paktu, jak už jsem řekl ve svém proslovu k Marakéšské deklaraci, ten pakt není nebezpečný jenom tím, co obsahuje, ale především je nebezpečný tím, k čemu se přihlašuje, co v něm není, protože takovým způsobem je stavěna architektura všech těchto smluv, které jsou připravovány v Evropské komisi. Dlouho jsem se pohyboval v byznysu různých měřítek a tam byla poměrně běžnou záležitostí smlouva o smlouvě budoucí. A to je v podstatě to, jak můžeme označit tyto takzvaně nezávazné smlouvy, protože ta past je v tom momentě, že smlouva nás začne zavazovat až někdy, až za určitých podmínek, až budou splněny určité okolnosti. Jde o to, že účelem této dohody, tohoto paktu, je z nelegální migrace udělat legální, legalizovat ji. A to je věc, která je pro nás nepřípustná, protože pořád vycházíme z toho, že jako u suverénního státu jedině naše úřady jsou oprávněné k tomu, aby rozhodovaly, kdo tady může být a kdo tady nemůže být, koho sem nepustíme. Není možné, aby to rozhodoval nějaký Řek v Bruselu. To je nepřípustné. Tento pakt není tedy spadlým z nebe. Není to náhodný solitér. Je nedílnou organickou součástí starších aktivit, tendencí, jejichž program a cíl je jediný - podporovat, organizovat, řídit, legitimizovat a legalizovat masovou migraci do Evropy. Ještě bych k tomu dodal bez ohledu na to, co si o tom myslí národní státy, které tímto budou postiženy.
Je hezké poslouchat od pana premiéra, že česká migrační politika je identická s maďarským přístupem v této oblasti. Ale do jaké míry se tomu dá věřit? Proč česká zahraniční politika a diplomacie investuje tolik času, kapacit a prostředků do údajně naprosto nezávazných záležitostí? Proč se bez protestů účastní akcí a iniciativ, jejichž obsah je zcela v rozporu s deklarovanými národními zájmy a cíli české zahraniční politiky? O paktu prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, že lidem, kteří přišli do Evropy nelegálně, by tento dokument zajistil legální status. To je totéž, jako když ze známého kasaře uděláte zámečníka bez toho, že byste ho potrestali za to, že vyloupil dvě kasy předtím. Není možné legalizovat někoho, kdo se sem dostane už na základě toho, že poruší naše zákony. To je pro mě nepřípustné, protože to potom napadáte principy právního státu.
Další věc je, že podobné deklarace, jak už tady bylo jednou řečeno, jsou velmi zajímavý dokument pro všechny organizace, které se na migraci nějakým způsobem živí a přiživují.
Jedná se především o národní i nadnárodní neziskovky, které se budou ohánět tímto paktem a odvoláním na mezinárodní autority v momentě, kdy budou natahovat dlaně pro další příspěvky. Nechci nikoho jmenovat, abych nedělal žádné z těchto neziskovek reklamu.
To, co je velmi závažné, je také sjednocení statutu uprchlíků a migrantů. Což je naprosto nepřípustné podle našeho zákona, protože náš azylový zákon je naprosto jasný a je velmi kvalitní. Zrovna tak jako náš vízový systém. Nemůžeme připustit, aby toto bylo nahrazeno něčím, co je daleko méně kvalitní, daleko méně funkční.
Globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci se týká osob, které migrují z jiných důvodů než uprchlíci. To znamená ne ti, kterým hrozí mučení a smrt z nějakých důvodů - tady bych nechtěl mluvit o válečných zločincích, kteří prchají z oblasti válečného konfliktu v Sýrii a Iráku, ale spíš opouštějí své domovy na základě přesvědčování neziskovek o tom, jak je to v Evropě báječné. Opouštějí své domovy z důvodů chudoby, z důvodů nějaké vlastní nenaplněnosti, z důvodů, že se to zrovna nosí atd.
Pro tyto osoby máme vízový systém. Máme systém takový, že v momentě, když mají zájem k nám přijít, doloží kvalifikaci, můžou si vykorespondovat předem nějakou práci s nějakou firmou, mají nárok na pracovní povolení, potom jsou zde naprosto legálně a naopak přispějí k rozvoji naší země. Nemůžeme ale přispívat lidem, kteří sem přijdou nelegálně, prohlásí se za uprchlíky a budou předpokládat, že dostanou veškeré zaopatření, kterého se nedostává našim vlastním chudým, našim vlastním penzistům.
V Newyorské deklaraci se signatářské státy ale jasně zavázaly, že se budou zabývat problémy, kterým čelíme nyní. A jaké jsou hlavní body?
Chránit lidská práva všech uprchlíků a migrantů bez ohledu na jejich status. Už je to zase smíchané všechno dohromady.
Poskytovat podporu státům, které zachraňují, přijímají a na svém území poskytují útočiště velkému počtu uprchlíků a migrantů. Když se to přeloží do češtiny, jsme zase u kvót a přerozdělování.
Odsuzovat xenofobii proti uprchlíkům a migrantům a podporovat globální kampaň OSN, která je právě proti xenofobii a rasismu namířena. Já bych chtěl připomenout, že veškeré obviňování České republiky z xenofobie, rasismu a nevím čeho všeho dalšího je naprosto nereálné, protože podle posledních statistik tady žije přes nějakých 520 tis. cizinců, kteří zde žijí a pracují a nemají problém.
Takhle bych mohl pokračovat. Ale vrátil bych se k tomu, jak se Spojené státy rozhodly stáhnout z Globálního paktu. Protože podle prezidenta Trumpa tato dohoda je za prvé neslučitelná s jeho migrační politikou. Americká velvyslankyně Nikki Haleyová řekla: Amerika je hrdá na své přistěhovalecké dědictví. Je vůdčí silou při podpoře migrantů a uprchlíků ve světě, ale globální přístup Newyorské deklarace odporuje svrchovanosti Spojených států. To si myslím, že jsou velmi velmi vážná slova a náš postoj je s ním silně totožný.
Podle prohlášení americké mise při OSN obsahuje Newyorská deklarace několik ustanovení, která se neslučují s americkou imigrační a uprchlickou politikou a se zásadami Trumpovy vlády ohledně přistěhovalectví. Což si myslím, že je pro nás dost inspirující. USA a jejich exekutivu rozhodně nelze podezírat z neznalosti mezinárodní politiky a mezinárodního práva. Jejich rozhodnutí odstoupit z procesů založených Newyorskou deklarací a rezultující právě do globálního paktu o migraci, který probíráme, má jasné důvody. Určitě není aktem odstoupení od nějakého nezávazného dýchánku, jestli jde o přímé rozhodnutí prezidenta odůvodněné obavami o ztrátu svrchovanosti v migrační politice.
A já bych se zase vrátil k tomu, že náš azylový systém je dobrý a měli bychom ho držet a nenechat si ho vyměnit. Protože je to jedna z mála věcí, které nás ještě dochází efektivně ochraňovat. Jde totiž o to, že např. v usnesení Evropského parlamentu o pokroku v iniciativě globálních paktů, které bylo odhlasováno 18. dubna 2018 v Evropském parlamentu, se žádá o vytvoření závazného programu pro přesídlování. A slyšíte dobře. Už se nebavíme o migraci, už se nebavíme o uprchlících, ale mluvíme o přesídlování. Mimochodem, pro toto usnesení hlasovala stejná devítka českých europoslanců, která podpořila zahájení sankčního řízení proti Maďarsku, jen tak mimochodem.
V tom usnesení jsou další body. Zase, odvolávají se na cíle Newyorské deklarace, důležitost ochrany práv uprchlíků a včetně zásady nenavracení. To znamená, že v podstatě uprchlíci v uvozovkách, protože najednou budou všichni uprchlíci, tak najednou je není možné vrátit.
Pak tam samozřejmě máme ještě další věci jako, i když je uprchlík, což podle našeho zákona uprchlík je dočasný status, že jo, tak potom už stejně na to tady navazuje právo na sloučení rodin.
Já bych chtěl říct, vážené dámy, vážení pánové, že pokud přesídlíme africkou chudobu, nemoci a brutální násilí do Evropy, bude Evropa stejně chudá, stejně nemocná a stejně násilná jako je v současné době Afrika. A já jsem v černé Africe strávil rok a půl na rozvojovém projektu, vím o čem mluvím. A to samozřejmě my v SPD rozhodně nechceme. Proto trváme na tom, abychom naši pomoc zaměřili do oblasti, abychom naši pomoc zaměřili na pomoc uprchlíkům, těm skutečným, navrátit se domů. A pomoci jim potom na místě. Protože jak jsem zde řekl ve své řeči o pomoci Jordánsku, tak stejná situace dřív či později nastane v Sýrii. A zase to musí být syrský stát, který je oprávněný a povinen se postarat o své občany.
Na závěr mého vystoupení mně dovolte, abych navrhl následující usnesení: "Poslanecká sněmovna České republiky vyzývá vládu České republiky, aby neprodleně zahájila kroky, které povedou k odstoupení České republiky od Newyorské deklarace pro migranty a uprchlíky."
Děkuji vám.
