Pokusím se být maximálně stručný. To, co se děje v těchto dnech v Izraeli, můžeme s klidným svědomím označit za největší teroristickou akci snad od války v Jugoslávii. Kromě neštěstí, které způsobilo spoustě rodin a lidem v Izraeli, si ale musíme uvědomit ještě jednu věc. Jak mnozí víte, já jsem strávil zhruba 14 let na Středním východě, v islámských zemích. A to, co se děje teď v Izraeli, beru nesmírně vážně. O co jde? O to, že tato akce je velmi inspirující a řekl bych, až povzbuzující pro další teroristické skupiny.
Jak je vám asi známo, když končila válka v Sýrii, tak Al Bagdádí vydal instrukci bojovníkům Islámského státu, aby se za využití uprchlické vlny přesunuli do Evropy a přesunuli boj na území nevěřících. Což znamená, že musíme velmi reálně počítat s tím, že zde máme po celé Evropě rozesety spící teroristické buňky a můžeme i počítat s tím, že na základě inspirace útoků HAMÁSu na Izrael tyto buňky začínají přemýšlet nad tím, že by se znovu aktivizovaly a že by připravily nějakou svoji vlastní akci tam, kde to nevěřící nečekají.
Současně s tím ale musíme si uvědomit, že nám rostou počty migrantů, kteří jsou při náhodných kontrolách na slovenských hranicích zachyceni. A když je štěstí, tak je i vrátí, anebo je pošlou s rozkazem na vycestování zase zpátky na svobodu. Já si myslím, že teď skutečně jde o naši vlastní bezpečnost. Proto si dovoluji navrhnout mimořádný bod této schůze pod názvem: Žádost vládě o uzavření našich východních hranic pro nelegální migraci, protože můžeme předpokládat, že v těch lidech, kteří sem půjdou, nebudou všichni s přátelskými úmysly a právě naopak s inspirací z Izraele mohou mít ty úmysly velmi nebezpečné.
To uzavření hranic pro nelegální migraci považuji v současnosti za záležitost naší vnitřní bezpečnosti, to znamená, nemělo by to být v rozporu s usnesením Evropského parlamentu, protože otázky vnitřní bezpečnosti si řeší každý stát samostatně. Technicky a organizačně provedení této uzávěry můžeme přirovnat k nácviku, který probíhal za covidové epidemie, kdy byly uzavřeny celé regiony. A myslím si, že když to šlo tenkrát, tak by to mělo jít i dnes.
Dovolil bych si poprosit o zařazení tohoto bodu jako druhého bodu této schůze, po tom usnesení o Izraeli, protože si myslím, že skutečně je to velmi urgentní záležitost. A dovoluji si poprosit o jeho podporu.
Děkuji vám.
