Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý - co to je - podvečer. O pandemickém zákoně zde bylo už řečeno mnoho z různých hledisek a já bych se k němu rád vyjádřil také.
To, co mě na tomto zákoně děsí, je jeho snadná zneužitelnost. Pan ministr Válek tady jasně vysvětloval, že se jedná o přípravu zákona, který by měl být připraven v případě, že by kdyby přišla nějaká vlna. Musím se přiznat, že toto hledisko mě osobně docela zaujalo, protože se stejným principem já jsem včera navrhoval další bod na tuto schůzi - novelu trestního zákoníku o potlačování a zákazu šíření nenávistných ideologií právě ze stejného účelu, ze stejného pohledu, aby zde byl připraven zákon, aby policie a justice měla a priori nástroj, kdyby někdo prostě přišel, někdo tady chtěl kázat, aby už od začátku věděl, že mu to neprojde, a ne že se bude ohánět nějakými právy, svobodou slova a takovými věcmi, aby věděl rovnou od začátku. Takže tohleto mě trošku zaujalo, protože včera jste mi to shodili ze stolu.
Ale abych se vrátili zpátky. Ten zákon tak, jak má být novelizován, tak dává naší ultralevicové vládě s extremisty a členem Antify obrovský nástroj, který se jim může hodit. A zase bych navázal na svou řeč ze včerejška, když jsem mluvil o vývoji v Kanadě, protože ten považuji do značné míry ilustrativní v tom, co se na nás hrne, a je docela možné, že to nebude ani trvat tak dlouho.
Jak asi víte, v Kanadě probíhají rozsáhlé protesty proti covidovým opatřením. Původně začaly kvůli povinnosti očkovat se pro kamiony, které jely přes hranici, ale pak se to rozhořelo a rozšířilo se to na další záležitosti. A podle posledních zpráv máme informaci, že do Ottawy jako centra těchto protestů se sjelo přes 50 000 kamionů. Já nevím, jestli si někdo z nás umí představit 50 000 kamionů v jednom městě. Já tedy ne, přiznávám se. A to mám velkou fantazii. Premiér Trudeau se s nimi odmítl bavit, označil je za okrajovou menšinu a poté utekl i se svou rodinou. Trudeau je vůbec zajímavá postava, protože někteří američtí komentátoři ho označují za diktátora, který chce vytvořit říši ve stylu Orwella 1984, případně ho označují za kanadského Castra. Abych se vrátil zpátky. Myslím si, že právě to, co se děje v Kanadě, bychom měli sledovat s velkou pozorností, protože nezapomínejme, že současně protesty proti covidovým opatřením probíhají i v zemích západní Evropy a i na Slovensku, byť naše média o nich zatvrzele mlčí v rámci svého objektivního, nezávislého a apolitického zpravodajství, kterým nás krmí, jakmile mají příležitost.
Takže bych byl velmi opatrný tady s tím zákonem, tak jak je novelizován, protože ta možnost zneužití je vysoká. A musím se přiznat, že nechápu proč, když je to zákon, který je dělaný preventivně, stejně jako ta naše novela, o které jsem mluvil, proč musí být odsouhlasen ve zrychleném legislativním řízení. Musím se přiznat, že to ve mně vzbuzuje pocit, že mi něco ušlo, že prostě se něco chystá, k čemu ten zákon má posloužit, a proto je nutné ho udělat co nejrychleji. Protože kdyby prošel standardním procesem, bylo ho možné vylepšit, bylo ho možné prodiskutovat ve výborech, na plénu. A já věřím, že i tu novelu bychom mohli udělat tak, aby byla použitelná, ale současně neobírala naše lidi o jejich svobody a o jejich životy, protože například ty pokuty, které tam jsou, jsou úplně jak z jiného světa. Mně to připomíná bývalého ministra Drábka, který stejným způsobem vlastně vykřikoval tady s vytřeštěnýma očima, jak je nutné zavést likvidační pokuty pro všechny živnostníky, kteří si dovolí někoho zaměstnat systémem švarc. Až jsem se divil, odkud ho pustili.
Na jednu stranu se tady zaklínáme demokracií, ale nemohu se ubránit zase dojmu, že tu demokracii každý vidíme jinak. A já jsem konzervativní demokrat. Pro mě je demokracie jenom jedna. A odmítám, aby sloužila pod různými přívlastky účelovým ohýbáním zákonů a podobně. Protože s demokracií je to, jak říká americké přísloví, je to jako s hovězím. Jakmile je před tím jakýkoli přívlastek, vždycky je to karbanátek. Takže demokracie s jakýmkoli přívlastkem - liberální atd., prostě ta už přestává být demokracií.
Pokud se rozhodneme - a já a priori říkám, že já samozřejmě s tímto návrhem nemohu souhlasit nikdy, nikomu bych se nemohl podívat do očí, kdybych to odsouhlasil - pokud se Sněmovna rozhodne takto zásadně omezit prostor svobody a svobodného chování a jednání občanů, to už prostě končí demokracie. To je diktát. To je diktát tady stosedmičky. A já věřím, aspoň podle korespondence, kterou dostávám, že voliči to velmi pečlivě sledují. A sledují, co pro ně vlastně znamená tato novela. Dostal jsem několik tisíc mailů, a musím říct, že drtivá většina z nich nebyla typizovaných, kde mě lidi prosili, abychom bojovali, abychom s tím něco udělali. Samozřejmě jsem jim slíbil, že budeme dělat, co budeme moct. Ale je nás jenom dvacet. Děláme, co můžeme moct ve dvaceti lidech. V Thermopylách jich taky nebylo moc.
My jako SPD máme samozřejmě určitý politický postoj a určitou ideologii. A hlavní bod ideologie je, že pracujeme pro lidi, snažíme se je chránit před podobnými zákony, snažíme se je chránit před ztrátou svobody, ztrátou rozhodování, snažíme se je chránit před tím, co někteří z nás, jen se tak rozhlédnu po šedinách svých kolegů poslanců, zažili za minulého režimu a víme, na co si máme dát pozor, jsme na to citliví, vyrostli jsme v tom. A myslím si, že to nejhorší, co můžeme udělat pro naše děti a naše vnuky - přiznám se, já mám obojí: i malé děti i vnuky - tak je přivést do světa, kde nebudou svobodní, kde budou muset poslušně plnit příkazy jako v té známé Orwellově knížce, která byla ale míněna jako varování, ne jako návod.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
