Občané, kteří už toho tady mají dost, tleskají mesiáši v domnění, že vymete Augiášův chlév.
Chápu, že pro mnohé je to nádherná představa a přeji jim ten optimismus. Ale to bych nesměl zažít to rozčarování z toho, co se dělo po minulých volbách do poslanecké sněmovny. Nesměl bych mít v paměti to, co v naší společnosti napáchaly politické marketingové a podnikatelské projekty typu Věci veřejné, TOP09 nebo LIDEM. Když už jsem je zmínil, tak to uvedu na pravou míru. Ne, že bych jim nepřál jejich působení v politice, ale nedělá mi dobře, když takové subjekty vznikají krátce před parlamentními volbami s cílem dostat se k moci rovnou na celorepublikové úrovni a nemají za sebou zkušenosti z komunální nebo regionální politiky.
Ale zpět k našemu Héraklovi, tedy A. Babišovi. Když tak vnímám jeho různá vystoupení, např. setkání s občany v Č. Budějovicích 17.9., mám neodbytný pocit, že s námi „náš hrdina“ hraje dvojí hru. Ta první, viditelná, připravená pro potenciální voliče, slibuje, že vše uvede do pořádku, tj. nastaví ve všem systém, zabrání rozhazování peněz, vypořádá se s gaunery. Zkrátka a dobře, vše bude fungovat hladce jako v jeho akciových společnostech.
No, a tady vidím ten problém - a to je ta druhá strana věci. Pan Babiš je sice velmi úspěšný podnikatel, jeden z nejbohatších lidí Česka, má rozsáhlé prosperující impérium. Ale toto impérium, ač je možná formálně založeno na kolektivním vlastnictví, tedy na principu akciových společností má jen jednoho majitele s neomezenou mocí. Mocí, kterou Babiš ve svém „státě“ rád uplatňuje. Rád by řídil i naši „věc společnou - res publika“ jako akciovou společnost. Jeho přesvědčivým argumentem je, že mu přitom nejde o peníze, kterých má dost. To věřím. Ve veřejných službách už opravdu nemůže své bohatství příliš rozmnožit, pro to je mnohem efektivnější dělat to, co dělal dosud. Ale co když mu jde o něco jiného – o moc?
A jak jsem na to přišel? Snadno. Ono stačí sledovat působení hnutí ANO a vnímat přímo A. Babiše během jeho veřejných a mediálních vystoupení. Lidé z Babišova okolí, byť zastávají pozice regionálních lídrů jeho hnutí, nejsou prakticky puštěni ke slovu. Když Babiš mluví o zaměstnancích, tak mu občas ujede slovíčko hodné slovníku diktátorů, jako např. „popravit“. Jeho vystoupení mají charakter „one man show“, na kterých se toho mnoho nedozvíte o předvolebním programu, ale zato posloucháte životní příběhy hlavního aktéra. Na dotazy lidí z publika neodpovídá přímo, ale vede si svou, je sebestředný. O tom, co konkrétního bude jeho hnutí prosazovat, pokud bude mít politický vliv, se toho mnoho nedozvíte, ale populistických kritik na to, co vše je v této zemi špatně, uslyšíte dost a dost.
Jedno z lidových úsloví, čí spíše lidový vtip, říká: „Nikdo pro vás nemůže udělat to, co vám mohu já slíbit“. Úterní setkání pana Babiše s občany našeho kraje mělo tento nádech.
A proto stejně jako vloni před krajskými volbami, prosím všechny, aby přišli k volbám a aby přemýšleli o tom, co jim ti, kteří jim slibují, že je budou ve sněmovně zastupovat a hájit jejich zájmy, vlastně sdělují, ať už přímočaře nebo takříkajíc mezi řádky.