Zároveň je podle něj třeba ale zohlednit i možné negativní dopady tohoto kroku, podobně jako se tomu už řadu let děje kvůli umístění otáčivého hlediště v Českém Krumlově.

„Mít třetí lokalitu na území kraje zapsanou v UNESCO by bylo určitě skvělé. Na druhou stranu se ale obáváme, aby kvůli tomu nebyl omezován každodenní život v této oblasti,“ uvedl Zimola. „Těší mne proto, že stejný názor zastává i ministr životního prostředí Richard Brabec, se kterým jsem na toto téma v pondělí 4. května jednal,“ dodal hejtman.

Podle Zimoly bude určitě nutné, aby se k zápisu třeboňské lokality do UNESCO vyjádřili i tamní obyvatelé, ale i profesní a zájmové svazy, jako jsou myslivci a rybáři. „Obávám se, že kauza otáčivého hlediště v Českém Krumlově nám ukazuje, že nesmlouvavé názory památkářské obce mohou zmrazit jakékoli jiné aktivity. A určitě si nepřejeme, aby k tomu došlo právě na Třeboňsku,“ zdůraznil hejtman.

Už nyní zde panují přísná opatření

Zimola zároveň připomněl, že místní rybniční soustava je bezesporu unikátní, a proto tu již dnes kvůli ochraně přírody panují přísná opatření. „Otázkou tak zůstává, nakolik by zápis do UNESCO a zvýšená památkové péče více omezovaly hospodaření v lesích nebo na rybnících,“ řekl hejtman. 

Nejvýznamnější technické a kulturní památky Třeboňska, které úzce souvisí s rybníkářskou tradicí, byly k zápisu na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO - pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví, oficiálně nominovány v roce 2003.