Šumava přece není jen územím ekologicky cenným, ale i místem života spousty lidí. Proto se bez jisté míry kompromisu v dohadování o její budoucnosti nelze obejít. Otázkou je, jestli jsou toho ale zainteresované instituce schopné. Velmi bych si to přál. Bez toho se z názorových barikád nepohneme ani o metr! Což platí i o návrhu zákona o NP Šumava z dílny ministra Chalupy. Ten, protlačovaný silou moci, tím ideálem zjevně není. Účinně chránit šumavskou přírodu totiž paradoxně znamená i silnou míru sebereflexe, do níž patří i vědomí, že zde po staletí bývaly hospodářské lesy. Jsme jí ale schopni?
Jiří Zimola, stínový ministr životního prostředí