Mnohé chápu, jsou bez prostředků a vydělávají si touto cestou na potraviny, někteří ale jen na alkohol či drogy. Bohužel, mnozí z nich neznají žádné hranice, nemají žádné zábrany.

Kradou dopravní značky, jejichž zmizení způsobuje nepřehledné situace, karamboly i havárie.

Kradou poklopy na kanálech. Čímž se pak ulomí kolo od auta, vjede-li tam vozidlo například v noci či večer, či hrozí, že tam někdo spadne, například i malé dítě.

Kradou zabezpečovací kabely na železničních tratích, v důsledku čehož hrozí srážky vlaků či přinejmenším velké škody a zpoždění.

Ukradnou kabely i ze zdí, kradou ocelové výztuže v domech.

Kradou kabely pod napětím, kradou v dolech, v továrnách, kradou ploty, kovové branky, stará ocelová klepadla, cokoliv vás napadne.

Kradou nové kovové výrobky, sochy, kradou i kovové části náhrobků, neštítí se ničeho.

Kradli v noci, teď kradou i pod kamerovými systémy, kradou před vašima očima, tahají svůj lup městem do výkupen. Mnohým je naprosto jedno, co svou činností způsobí, jsou lhostejní ke svému okolí.

Proč se takto mohou chovat? Neb to od nich kdosi vykoupí. Kdosi? Každá výkupna šrotu.

Co víc, mnoho obyvatel tohoto státu na ně nečinně přihlíží, ať se děje cokoliv.

A pan exprezident Klaus? Ten chtěl zřejmě formou amnestie zároveň podpořit sběr druhotných surovin.

Je trestuhodné a smutné a i zarážející, že problém, který existuje už přes dvacet let, nebyla schopna řešit žádná vláda, žádný parlament, ani žádní ministerští úředníci. Tento fenomén samozřejmě není výhradně český, obdobné problémy mají i v jiných státech.

Je přinejmenším podivné, že se za ty roky doposud nenašla žádná poslanecká iniciativa, žádná aktivita ministerských úředníků. Asi to je příliš přízemní problém. Problém, na jehož řešení nikdo konkrétní nevydělá, pro nikoho to není kšeft, pro žádnou podnikatelskou skupinu, pro žádné lobbisty. Asi je zde mnoho vlivných, kteří si umí zaplatit, aby se zachoval současný, zhoršující se stav.

Řešením by se pouze zlepšila bezpečnost, ušetřila by města, obce, správci silnic, České dráhy, firmy, stát. Tedy vlastně my všichni.

Myslím si, že škody v rámci státu musí jít do stovek milionů. Pravidelně ale zároveň slyším, že např. Ředitelství silnic a dálnic nemá dostatek financí na doplňování ukradených značek.

Tak proč?! V čem je tedy „zakopaný pes“?

Když nám tedy všude chybí peníze, nechceme zvyšovat daně, tak proč neřešíme takovéto systémové chyby, které nás všechny denně okrádají.

Opravdu se nenajde nikdo, kdo by odstartoval alespoň razantní zmenšení tohoto problému?