Těžební limity v severních Čechách

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Dobrý den.

K Vaší otázce nejprve sděluji: Jsem jednoznačně pro prolomení limitů hnědého uhlí na Mostecku.

Tak a teď se Vám pokusím popsat a zdůvodnit proč tomu tak je.

Pod Horním Jiřetínem, je v etapě, která by následovala bezprostředně po zrušení územních limitů těžby, zhruba 280 mil. tun velmi kvalitního hnědého uhlí. V dalších dvou etapách je k dispozici dalších 470 mil. tun.  Což je největší uhelné ložisko v ČR, jehož energetická hodnota se blíží uhlí černému. ČR má jedinečnou energetickou a bezpečnostní výhodu a to jsou právě zmiňované zásoby hnědého uhlí. Na teplu z mosteckého uhlí jsou závislé domácnosti s cca 750 tis. obyvateli z Prahy, Mělníka, Pardubic, Hradce Králové, Zlína a dalších měst.

Pokud bychom toto uhlí odepsaly a neměly ho, tak bude nutné najít za něj náhradu – tedy nakoupit např. zemní plyn v ceně více než 2 671 mld. Kč. Dovézt chybějící elektřinu, která bude stát řádově miliardy korun, museli bychom vytvořit cca až 8 000 pracovních míst.

Snížily by se příjmy a zvýšily by se výdaje státního rozpočtu, kritickou by se stala naše závislost na dovozu paliva, zvýšila by se fatálně nezaměstnanost a došlo by k dalšímu zatížení, již dnes tak napjatého sociálního systému.

Pokud bychom uvažovali o náhradě uhlí jiným palivem, je třeba jasně a důrazně říci, že by došlo k zdražení ceny tepla pro domácnosti až 3 x, ale došlo by k zdražení cen tepla i pro průmysl. Což by opět vedlo ještě k problematičtější, čili menší konkurenceschopnosti našich průmyslových firem. A nejenom jich. Hrozící by byl i rozpad soustav centrální výroby a rozvodů tepla a poklesla by výroba elektřiny vyráběná v kogeneraci až o 17% čisté spotřeby ČR.

Dopady v regionu by mohly být až fatální. Na Mostecku by se velmi zvýšila nezaměstnanost (jen pro vaši ilustraci zaměstnanci skupiny Czech Coal tvoří cca 7 % pracovní síly v okrese Most !) . Pouze podotýkám, že nezaměstnanost na Mostecku je nejvyšší v ČR cca 16%!

Kraj by přišel o prostředky, které zde utratí zaměstnanci Czech Coal (od r.1994 do r.2010 činily mzdy cca 24 mld. Kč

Obce by přišly o zákonné úhrady za těžbu (od r.1994 do r.2010 823 mil.Kč)

Instituce i obce by nezískaly již žádnou finanční podporu v rámci partnerství s těžební společností ( od r. 1994 do r.2010 to bylo cca 580 mil. Kč)

Ještě pro dokreslí „čísel“ si dovolím poznamenat, že úřady v Ústeckém kraji vybraly (od tohoto zaměstnavatele) na daních a dalších zákonných odvodech od r. 1994 do r. 2010 cca 40 mld. Kč. Logicky vzato by o zakázky přišly i regionální společnosti. Firmy na Mostecku v důsledku hospodářské krize by musely již tak omezit dnes již víceméně omezenou výrobu, snižovaly by stavy svých zaměstnanců, dopady by to mělo nejen pro samotnou těžební společnost, ale i na další dodavatelské společnosti, dopad by byl na sféru obchodu a služeb, neboť člověk evidovaný na úřadu práce nemá takovou kupní sílu. Museli bychom vydávat ze státního rozpočtu více peněz na různá přeškolování, více peněz na sociální dávky a dávky v nezaměstnanosti. Berte i v úvahu to, že člověk bez práce podléhá častěji psychických problémům, je frustrován. Logicky opět by docházelo k nárůstu kriminality a museli by se opět vynakládat nemalé finanční prostředky represivním složkám státu na prevenci kriminality. Atd., atd.

Co se týká životního prostředí a ovzduší. Přestože Ústecký kraj bývá stále přijímán jako synonymum kraje s nejhorším životním prostředím a zdravotním stavem obyvatelstva, statistická data tento stereotyp postupně vyvracejí. V řadě ukazatelů sledujících míru znečištění ho předstihly další kraje v ČR. Zlepšení stavu ovzduší v Ústeckém kraji lze dokumentovat snížením produkce emisí.

Argumenty, že stávající stagnace či zhoršení kvality ovzduší je způsobena návratem k uhlí v domácnostech, nemá oporu v prodeji uhlí určeného pro domácnosti. Produkce tříděného hnědého uhlí se od r. 1994 do r. 2008 snížila ze 7,35 na 2,63 mil. tun. Důvodem zhoršené kvality v ovzduší budou pravděpodobně jiná paliva (biomasa, odpad či plyn) především pak zvýšení dopravní zátěže.

Vývoj ve zdravotní oblasti je obvyklým ukazatelem například alergická onemocnění. Podle tohoto ukazatele ale vývoj v posledních letech naznačuje, že oproti krajům ostatním se pozice Ústeckého kraje postupně mění. Kraj se pohybuje pod celorepublikovým průměrem. Rovněž situace obyvatel trpících astmatem, další ukazatel, ukazuje, že se kraj pohybuje taktéž pod celorepublikovým průměrem. A takovýchto argumentů bych Vám mohl popsat vícero.

Pokud by Vás ještě zajímali další aspekty s touto problematikou související, napište, odpovím Vám rád.

Hezký den

Karel Novotný