dovolte mi, abych i já se vyjádřila k předkládané novele zákona. Předem bych chtěla velmi ocenit věcnou a kultivovanou diskusi, kterou vedeme a všechny příspěvky, které tady zazněly. Věřím, že to je možná jedna z prvních vlaštovek, že skutečně vzdělávacímu systému všichni chceme věnovat důslednou pozornost.
Nejprve bych chtěla jenom připomenout okolnosti, za kterých se do školského zákona dostala garance míst pro děti mladší tří let, a to od roku 2020. Stalo se tak pozměňovacím návrhem tady v Poslanecké sněmovně a stalo se tak při prosazování tehdejšího vládního návrhu ČSSD, ANO a KDU-ČSL, jehož hlavním důvodem byla garance míst pro děti pětileté, čtyřleté a tříleté, to znamená, aby se odstranila negativní praxe, která tehdy v řadě škol byla, že rodiče neměli ani dokonce ve věku pěti let jistotu, že školka bude mít místo pro jejich dítě. Já sama osobně patřím mezi generaci těch rodičů, kteří s tím také měli - řekněme - osobní zkušenosti, takže mohu potvrdit, že tomu tak skutečně bylo. Osobně jsem ráda, že tato garance minulou vládní koalicí byla prosazena, je funkční a, světe, div se, nenapadá ji v tuto chvíli ani pravicová opozice, která tehdy byla proti. Děti dvouleté vzbudily tehdy vášnivou debatu nejenom tady, ale následně i v Senátu. Zdá se říct, že některé z argumentů, které tady padají teď, padaly i tehdy. Tedy otázka zní, proč jsem jako tehdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy dala nakonec tady ve Sněmovně souhlasné stanovisko s touto změnou a co mě k tomu vedlo. Byly to dvě věci, v podstatě obě dvě velmi pragmatické. První věc. Už tehdy v roce 2016 padesát tisíc dětí mladší tří let, to znamená dvouletých, v mateřských školách bylo. Podotýkám, že tento stav se opakuje od roku 2013 až doposud. To znamená polovina populačního ročníku děti mladší tří let v mateřských školkách je. Druhý důvod, proč jsem nakonec souhlasila s pozměňovacím návrhem, byl ten, že s ohledem na padající demografii většiny krajů v republice, samozřejmě se to netýká Prahy a středních Čech, více a více mateřských škol vítalo to, že mohou přijímat děti mladší tří let. Z tohoto důvodu jsem měla za to, že pokud nemáme žádnou síť předškolních zařízení pro děti mladší tří let na území celé republiky, dětské skupiny vlastně v té době teprve vznikaly, tak z tohoto důvodu jsem přičinila ten souhlas.
Proč to tady opakuji, nebo připomínám. Jednak proto, že se samozřejmě proměnila personálně Poslanecká sněmovna, a jednak proto, že v té rozpravě, kterou vedeme, je potřeba rozdělit dvě věci. Jednak tu situaci, že v tuto chvíli 50 tisíc dětí dvouletých v mateřských školách je a říct si po pravdě, jaké tam jsou v tuto chvíli podmínky a jaké tedy i byly. A za druhé, co můžeme, nebo nemůžeme získat onou garancí od roku 2020.
Co se týká těch dětí, které v tuto chvíli již do mateřských škol chodí, to znamená, jsou přijaty, asi je důležité říct u těch dětí mladší tří let docela důležitou věc, která v tuto chvíli ještě v rozpravě nezazněla. Není to tak, že ředitelky nebo paní učitelky mají možnost dnes, pokud je volná kapacita v mateřské školce, možnost si vybrat, zda dvouleté dítě přijmou či nikoliv. Takto to opravdu není. Je to tak, že pokud je volná kapacita, tak už i dnes musí dvouleté dítě přijmout. Proto také těchto dětí je více a více v mateřských školách a proto také slyšíme ze stran paní učitelek oprávněné, podotýkám, oprávněné výhrady k tomu, jaké podmínky pro vzdělávání dětí mají. Pokud hledáte, kde je to v zákoně napsáno, tak to vyplývá samozřejmě z příslušných paragrafů o přijímání dětí a z toho, že předškolní vzdělávání jako jakékoliv vzdělávání je realizací práva na vzdělávání a to musí být vykonáváno a realizováno za rovných podmínek. To znamená, je-li volná kapacita a je tam přihlášeno dítě dvouleté, není právní důvod ani možnost takové dítě odmítnout.
Co se týká strategií, které v tuto chvíli jsou schváleny, tak je důležité říct, že jak strategie vzdělávací politiky do roku 2020, to znamená z dílny tehdy Petra Fialy a Jiřího Nantla, podotýkám, já tu strategii vzdělávací politiky 2020 pokládám za velmi zdařilou a myslím si, že to je jedna z nejlepších strategií, která byla pro vzdělávací politiku zpracována, tak i ona počítá pro vzdělávací systém s úkolem výrazného posílení, a teď pozor, rané péče. Rané péče. To není něco, co by se zrodilo v hlavně jednoho člověka nebo tady v Poslanecké sněmovně.
Druhá věc. Koncepce rodinné politiky, která byla schválena, pravda, minulou vládou, ale poměrně jednomyslně, tak tam také je jasně uveden úkol, že právě děti dvouleté mají být nárokově nebo garantovaně přijímány do mateřských škol. Tolik jenom k shrnutí toho, že se nejedná o právní úpravu, která by byla nějak zvláštní nebo excesivní nebo experimentální nebo pramenící z hlavy jednoho člověka v jednom pozměňovacím návrhu. Teď kyselé jablko. Samozřejmě to, co tady zaznělo na řečnickém pultu, to, co jste četli z hlediska - řekněme - informací od paní učitelek a ředitelek mateřských škol, to je všechno pravda. Skutečně představa, že dnes v 28členné třídě najednou, právě s ohledem na to, že víc a víc dětí dvouletých se nám dostává do mateřských škol, protože padá demografie ve většině krajů, to znamená, že děti dvouleté na základě dnešní školní statistiky činí druhou nejpočetnější skupinu ihned po předškolácích. To znamená, proměňuje se nám vzdělávací systém i struktura dětí v mateřských školách. Tak samozřejmě představa, že v tuto chvíli jsou na to učitelky a školy připravené, je zcela lichá. To je pravda. Otázka je, zda jim pomůžeme tím, že zrušíme garanci míst od roku 2020. Mohu říct, a teď to nemyslím nijak zle směrem ke zřizovatelům mateřských škol, směrem k Ministerstvu školství, Ministerstvu financí, ke státu, nemyslím to nijak zle, ale opravdu ta garance v tuto chvíli od roku 2020 funguje - řekněme - jako zdvižený prst, takto to má být a vy všichni jste povinni pomáhat, připravit ty podmínky. Jestliže zrušíme toto pravidlo, řekněme ten zdvižený prst, ten vykřičník, nejsem si jistá a vede mě k tomu řada zkušeností právě jako ministryni školství, mládeže a tělovýchovy v minulém funkčním období, že někdo se bude o podmínky v mateřských školách nejenom zabývat, ale dokonce, že je bude aktivně řešit. Mám významné pochybnosti.
Zaznělo tady opakovaně na řečnickém pultu a myslím si, že převažoval tento návrh, ne zrušit garanci míst dětí dvouletých od roku 2020, ale upravit tak, aby paní učitelky a ředitelky měly jistotu, že organizační a personální podmínky budou odpovídat dětem mladším tří let, zapojit dětské skupiny, které se během posledních dvou let významně rozšířily, ač pořád převažuje to, že jsou pouze na území Prahy a středních Čech většinově, a zároveň zajistit, aby zřizovatelé obce měli i jinou možnost, jak garanci míst pro děti mladší tří let zajistit., například prostřednictvím dětských skupin.
Někteří kolegové tady zmínili, že takový návrh už existuje. My jsme ho představili jako sociální demokracie před několika týdny a snažili jsme se vlastně konzultovat ten jeho text a najít pro něj podporu v těch minulých týdnech. Proto v tuto chvíli ještě není oficiálně předložen, nicméně je zpracován. A stručně vzato, odpovídá tomu, co tady zaznělo z úst Zuzany Majerové nebo kolegyně Pekarové. V zásadě jde o to garanci míst pro děti mladší tří let vázat na to, že mateřská škola bude přijímat děti v roce 2020 do počtu podle podmínek organizace předškolního vzdělávání dětí mladších tří let stanovené prováděcím předpisem a rámcovým vzdělávacím programem. A zároveň doplnit, že obec je povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přijímaných tímto způsobem buď tím, že zřídí mateřskou školu, nebo zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí, nebo jako náhradní plnění zřídí dětskou skupinu podle zvláštního zákona. Takto zhruba vypadá ten návrh, který podle nás pozitivně řeší situaci, kterou v terénu máme. A myslíme si, že tento pozitivní návrh nezavírá oči nad tím, jak říkám, že 50 tis. dětí mladších tří let už v mateřských školách je.
Znovu podtrhuji, že jsem ta poslední, která by chtěla ignorovat nevyhovující podmínky učitelek mateřských škol. Naopak bych si přála, aby opravdu měly jistotu, že tyto podmínky budou zlepšeny.
Povinné předškolní vzdělávání, také bych je nenazvala experimentem. Tady odkážu zřejmě nejlépe na příspěvek kolegy Karla Raise. Myslím si, že to tady popsal přesně, včetně toho, proč není moudré rušit bezplatnost posledního roku předškolního vzdělávání. A domnívám se, že je také na místě, abychom už v nejbližším školském rozpočtu pro rok 2019 usilovali o to, aby se v případě všech mateřských škol snížily počty děti ve třídách. A souhlasím s tím, co zmiňovala kolegyně Pekarová. Jenom bych upozornila, že Ministerstvo školství toto navrhovalo už v lednu 2017, tzn. snížit počet na 20 dětí, tzn. je to deset dětí na jednu paní učitelku. S tím, že tam, kde nejsou vyhovující investiční kapacity - podotýkám, že to tehdy zděsilo některé obce a města, že na to nejsou připraveny - tak tam, kde nejsou kapacity, tak by to znamenalo, že se nebude jednat o více tříd, ale jedna třída o 28 dětech bude doplněna danými počty úvazku paní učitelek, které budou mít možnost danou třídu podpořit. To si myslím, že mateřským školám dlužíme, a byla bych ráda, kdybychom to dokázali naplnit.
V případě kolegy Bauera bych jenom chtěla odkázat na to, že předškolní vzdělávání v tom posledním roce není zcela povinné, je tam individuální vzdělávání, tak jak zmiňoval příklad toho tatínka, aby měl takovou svobodu volby. A v případě kolegy Miholy si ho dovolím vyzvat, stejně jako KDU-ČSL, aby podpořil návrh sociální demokracie řekněme tady na to pozitivní řešení, nikoli na zrušení garance míst, která podle našeho soudu nic neřeší.
Závěrem bych chtěla říct, že skutečně oceňuji věcnost debaty, kterou tady vedeme. Děkuji vám za pozornost a jsem velmi ráda, že jsme opustili rétoriku škodlivosti mateřských škol pro děti mladší tří let nebo dokonce rétoriku, která rozdělovala paní učitelky nebo osočovala maminky, které využívají mateřské školy, ze zločinu. To si myslím, že není správný způsob řešení. A měli bychom hledat mezi paními učitelkami a maminkami řekněme konsenzus tak, abychom zlepšili podmínky v mateřských školách a zároveň umožnili maminkám i tatínkům samozřejmě využívat předškolní vzdělávání způsobem, který zajistí, že mají jistotu, že jejich dítě je v bezpečí a jeho zájem je naplněn.
Děkuji vám za pozornost.
