dovolte mi, abych za předkladatele, čímž jsou sociální demokraté a demokratky v rámci poslaneckého klubu, uvedla v dalším čtení návrh zákona o celostátním referendu.
Po prvním čtení došlo k projednání v rámci Stálé komise pro ústavu a také k projednání v ústavněprávním výboru. Začínám takto nezvykle připomenutím procesu, protože to je důležité pro to, co nyní projednáváme. Jak víte, Poslanecká sněmovna obdržela několik návrhů toho, jak má být naplněno celostátní referendum, které, jak víte, předpokládá ústava. Ústava České republiky předpokládá, že existuje zákon o celostátním referendu a na tuto skutečnost zareagovalo několik politických stran podáním poslaneckých návrhů. Jednak je to tedy ten návrh zákona, který projednáváme z dílny sociální demokracie, druhým návrhem byl poslanecký návrh z dílny SPD a třetím návrhem byl návrh z dílny Komunistické strany Čech a Moravy. V ústavněprávním výboru došlo k tomu, že ústavněprávní výbor se rozhodl vzít tedy za základ projednávání a dalšího projednávání právě sněmovní tisk 111, tedy dále bude pokračovat projednávání na půdorysu zákona o celostátním referendu z dílny sociální demokracie.
Důležité je také podotknout a připomenout, že tato vláda, menšinová vláda hnutí ANO a sociální demokracie, má v programovém prohlášení vlády cíl schválit během svého funkčního období právě úpravu zákona o celostátním referendu. To znamená, že tento programový cíl má také podporu koaličních stran.
Zákon o celostátním referendu, tak jak byl doposavad projednáván z hlediska původního návrhu sociálních demokratů doznal řady změn. Cílem je najít shodu v síle 120 hlasů poslanců a poslankyň pro prosazení ústavní změny. Víte, že nepotřebujeme jenom 120 hlasů poslanců a poslankyň pro ústavní změnu, ale potřebujeme také souhlas se Senátem Parlamentu České republiky.
Nyní mi dovolte připomenout základní body návrhu zákona, který v tuto chvíli projednáváme, a to v podobě, jak ho doporučil k dalšímu projednávání a schválení ústavně právní výbor. Ten vyšel z předchozího doporučení stálé komise pro Ústavu. Nyní tedy z hlediska těchto pozměňovacích návrhů a doporučení shrnutí toho, co v návrhu zákona o celostátním referendu ve znění těchto doporučení a těchto pozměňovacích návrhů projednáváme.
Za prvé. Dochází tedy k naplnění zákona, ústavy a úpravě celostátního referenda. To znamená, že lid, skupina občanů za určitých podmínek má možnost do budoucna vyvolat referendum. Aktuální počet občanů a občanek, kteří se musí podepsat pod vyvolání referenda, je na základě dosavadních pozměňovacích návrhů a shody politických stran, která míří právě tedy k oněm 120 hlasům poslankyň a poslanců, 450 tisíc. Čtyři sta padesát tisíc se možná zdá příliš. Já bych jenom připomenula, že původní návrh počítal dokonce s 800 tisíci hlasy. To znamená, jde o kompromisní řešení. A co se týká počtu 450 tisíc hlasů, tento počet vychází z toho, že jsme si, tady bych řekla želbohu vyzkoušeli v minulých letech, že skrze petici, což je podobný nástroj, jsou schopni občanky a občané takové množství podpisů sesbírat, pokud se jedná o věc, která je celospolečensky závažně vnímaná. Připomenu, že takové množství podpisů občané a občanky sesbírali a byli schopni shromáždit v rámci závažného trestného činu a následného sběru podpisů občanů a občanek za snížení trestní odpovědnosti dětí poté tedy, co došlo k násilnému trestnému činu a obětí byla také nezletilá osoba.
Další z principů, který chci připomenout, je to, že občané a občanky České republiky by tedy získali možnost hlasovat pro, či proti na základě předložené otázky, tedy ano, nebo ne. Důležitá je změna, ke které došlo v průběhu projednávání Poslaneckou sněmovnou proti původnímu návrhu a stávající text, tak jak ho v druhém čtení projednáváme a případně tedy propustíme dál k dalšímu čtení, počítá s tím, že každá otázka - každá otázka, která bude položena a vůči které tedy bude sbíráno ono množství podpisů, které jsem zmínila, tak každá tato otázka bude podrobena přezkumu ústavnosti Ústavním soudem. Každá. To znamená, je to změna proti tomu původnímu návrhu, který počítal s tím, že pouze na základě kroků vlády může dojít k testu ústavnosti otázky, jsou-li zde pochybnosti. Debatou poslanců a poslankyň jsme také dospěli k tomu, že by nebylo racionální, aby celých 450 tisíc podpisů museli občané sbírat pro každou položenou otázku, o které ještě neví, zda je skutečně ústavně položená. Proto je zde speciální podmínka, která postačí - 50 tisíc posbíraných hlasů pro to, aby Ústavní soud se ústavností otázky zabýval, a následně mohli občané a občanky pokračovat ve sběru těchto podpisů a iniciaci celostátního referenda.
Další věcí, kterou chci zmínit, oproti tedy původnímu návrhu a která je zase podstatná pro dosažení ústavní většiny ve Sněmovně, jsou otázky, o kterých vůbec můžeme konat referendum, to znamená, o kterých můžeme hlasovat. Co je podstatné, dochází ke změně, že z možné otázky v rámci referenda by měly být napříště vyloučeny jakékoliv změny ústavy, a nejenom ústavy, ale také Listiny základních práv svobod a dalších ústavních zákonů, tedy ústavního pořádku. Tady si dovolím podotknout, že na základě této změny by nebylo možné v budoucnu hlasovat ani o takových věcech, jako je například existence, neexistence Senátu či jiných dalších ústavních orgánů. Takže to je jedna změna směřující k ústavní shodě a většině ve Sněmovně.
Druhou změnou je otázka mezinárodních smluv. Víte, že v souvislosti s celostátním referendem některé politické strany v minulosti hovořily o možnosti občanů rozhodnout se o vystoupení i z mezinárodních organizací nebo dalších závazků mezinárodního charakteru, jako je například vystoupení z Evropské unie nebo vystoupení z NATO. Důležité pro vás a pro projednávání v druhém čtení tedy je to, že stávající podoba nepočítá ani s jednou z těchto možností, to znamená, že naše referendum v České republice by takovou možnost hlasování vylučovalo. V ústavě nebo v ústavním zákoně o celostátním referendu si pomáháme odkazem na nemožnost hlasování občanů a občanek o mezinárodních smlouvách a závazcích, které spadají pod čl. 10a ústavy. To je další podstatná změna.
Nakonec bych chtěla zmínit poslední úpravu, protože původní poslanecký návrh sociálnědemokratického klubu byl velmi přísný i z hlediska závaznosti a platnosti referenda. Tady jsme opět v diskuzi s ostatními politickými stranami, poslankyněmi a poslanci dospěli k názoru, že napříště by bylo platné referendum tehdy, pokud by se ho účastnilo nejméně 25 % oprávněných voličů a zároveň by nadpoloviční většina takto hlasujících byla pro. Podotýkám, že i tak se jedná o velmi vysoký počet hlasů, který by, řekněme, referendová otázka musela získat. I tady se domníváme, že jsme tady dodrželi to, aby platnost a závaznost referenda byla posuzována přísně, na druhé straně, aby se nám nestávalo to, co se stává v jiných zemích, že sice proběhne referendum, ale nikdy není platné, nebo dokonce - tady sice platné je, ale není závazné. Takže i snížením této původně přísněji nastavené podmínky na stav, který jsem popsala, jsme se opět přiblížili tomu, že bychom mohli mít 120 poslanců a poslankyň pro tuto ústavní změnu. Podotýkám, že inspirací z hlediska tohoto pravidla a možná lepší pochopení občanů a občanek, jak by bylo referendum platné a závazné, jak by bylo posuzováno, tak si můžeme připomenout praxi místních referend, která jsou, řekněme, v případě obcí už hojně využívána, a z hlediska tedy platnosti a závaznosti jsme se inspirovali tedy podobným pravidlem, tak jak už ho občané a občanky znají v rámci místních referend.
Samozřejmě máme za cíl tedy také využít to, co funguje a posunout to na vyšší úroveň, v tomto případě na celostátní referendum. Vážené poslankyně, vážení poslanci, určitě každá ústavní změna, která je projednávaná si zaslouží plnou pozornost poslanců a poslankyň, protože Ústava je náš nejvyšší zákon, a také je pravdou, že většina politických stran, které zasedly v Poslanecké sněmovně ve svých volebních programech občanům a občankám ČR, svým voličům a voličkám tuto možnost, to znamená naplnění Ústavy ČR o možnost hlasovat v celostátním referendu, klást otázky a z hlediska jejich závaznosti se potom dovolávat sněmovny i vlády a politiků o její přímé plnění, tak toto je Ústavou dlouho předpokládáno a řadou politických stran dlouho slibováno.
Co se týká změn, které jsem vám popsala, a ke kterým došlo v rámci ústavněprávního výboru, tedy jeho pozměňovacího návrhu, a také v rámci doporučení stálé komise pro Ústavu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, tak všechny tyto změny se snaží respektovat skutečnost, že naše země a její Ústava stojí na základech parlamentní demokracie. Na druhou stranu naše parlamentní demokracie už nyní - řekněme tedy na místní úrovni, a my si přejeme také tedy na celostátní, by měla a má umožňovat občanům a občankám přímo se podílet na věcech veřejných. A to je hlavní cíl, který máme, pokud usilujeme o ústavní shodu, o oněch 120 hlasů, které potřebujeme, chceme umožnit občanům a občankám České republiky, aby nejenom ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu, ale také skrze referenda, celostátní referenda, se mohli (?) ve vybraných otázkách, které si vyberou a které položí, přímo podílet na věcech veřejných.
To je cíl, který sledujeme. A já doufám, že v rámci projednávání v druhém čtení za předkladatele a navrhovatele, protože i my musíme dělat velké kompromisy, velké kompromisy, a na ústavní změnu se dá říct, že skoro vždycky má každý svůj občanský niterný názor, tak jsme vedeni snahou jako navrhovatelé, abychom dosáhli shody, a aby si občané a občanky v ČR skutečně mohli v rámci celostátního referenda pokládat otázky, mít na ně odpovězeno, získat potřebnou většinu a následně povolat sněmovnu či vládu k plnění.
Přeji tedy zdar v rámci rozpravy. A jenom avizuji, že samozřejmě v rámci rozpravy vystoupím také jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu, abych vás informovala ještě detailněji o usneseních, které stálá komise pro Ústavu přijala. Na závěr si myslím, že z politického hlediska za navrhovatele musím zmínit ty politické strany, které usilují o ústavní většinu, a je to tedy hnutí ANO, je to sociální demokracie, je to pirátská strana, je to SPD a je to Komunistická strana Čech a Moravy. Tohle jsou politické strany, které usilují o to najít ústavní většinu a občanům a občankám této země možnost hlasovat v referendu a rozhodovat přímo o věcech veřejných, chtějí umožnit.
Děkuji vám za pozornost.
