Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček nedávno pro ČT uvedl: „Přineslo by to, co při původním zavedení – to znamená, že počet dní v nemocenské poklesl na úroveň, která je obdobná i v zahraničí. Pro je také předseda STAN Vít Rakušan a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Otevřeně proti jsou zatím jenom Piráti.
V mediálním prostoru už se proto objevují první sdělení ve smyslu, že občané neschopenku zneužívají, statisticky jsou více nemocní a podobně. Bude proto velice zajímavé, jaké výsledky přinese avizovaná analýza ministra Válka a z jakých dat bude čerpat. Ještě je potřeba pro úplnost doplnit, že náhradu mzdy prvních čtrnáct dnů teď platí zaměstnavatel. Společně se zrušením karenční doby ale před čtyřmi lety zaměstnavatelům kleslo o dvě desetiny procenta i pojistné, které platí za zaměstnance. Jednou z variant teď má být i to, že by tato platba znovu vzrostla. Karenční doba byla v České republice ustanovena v roce 2008, kdy zavedla neplacené první tři dny nemoci. V roce 2019 byla zrušena a zaměstnavatelé museli začít pracovníkům vyplácet 60 % základu příjmu v prvních 3 dnech nemoci.
A ještě dovětek k zahraničí. V Evropské unii nemá karenční lhůtu přibližně polovina států (např. Belgie, Německo, Dánsko, Polsko a Slovensko). V ostatních státech se její délka pohybuje od jednoho do sedmi dnů.
Pojďme si vyjmenovat jaké bude zavedení karenční doby výhody. Pro stát údajný finanční příjem. Ale známe to. U windfall tax to také bylo napřed 100 miliard, teď to prý bude 40, ale ono se ještě uvidí, kolik to nakonec bude. Potud výhody pro stát. Pro zaměstnance to žádné výhody nemá. Pouze nevýhody.
1. Přijde o peníze. Zaměstnanec, který nemocí trpí, bude po dobu karenční doby bez příjmu, což u nižších příjmových skupin může být významný existenční problém. 2. Snížení motivace k nahlášení nemoci. Zaměstnanec, který se obává ztráty příjmu v prvních třech dnech nemoci, může být méně ochoten nahlásit svou nemoc zaměstnavateli. To může vést ke zhoršení zdravotního stavu a zhoršení pracovního výkonunejen jeho osobně, ale podle známého modelu v případě respiračních onemocnění „lehne“ i jeho širší okolí. Ostatně příklady tu máme, na základních školách a školkách je to pravidelný rituál několikrát do roka.3. Logicky se zhorší pracovní prostředí. Jak jsme právě uvedli, nemoc se bude vesele přenášet na pracovišti. „Výborným prostředím“ jsou klimatizované velkokapacitní kanceláře nebo provozy. 4. Ve finále to odnese české zdravotnictví zvýšenými náklady. Neléčená recidiva, následná rekonvalescence může komplikovat zaměstnanci návrat do práce a ohrozit tak výkon celku.5. To s sebou přinese snížení produktivity. Zaměstnanci, kteří pracují při nemoci, mohou mít sníženou produktivitu, což může mít negativní dopad na celkový pracovní výkon a výsledky firmy.To je poměrně dost zásadních argumentů proto, aby se vláda chovala rozumně a nehledala úspory tam, kde nejsou. O hazardování se zdravím společnosti víme po době covidové své, proto by očekávaná dohoda na konci měsíce měla zohlednit rizika a pustit finanční mánii této vlády jiným směrem. Třeba k vlastním nákladům vlády na řízení státu. Ještě v roce 2019 jsme se mohli radovat: Konec trestání za nemoc. Karenční doba je zrušena! Nyní zřejmě čeká zaměstnance přecházení nemoci či plýtvání vlastní dovolené. Vláda tak opět udělala další pomyslný krok do svého vykopaného hrobu.
