investiční pobídky v České republice vznikly v roce 1998 jako nástroj pro nastartování odvětví tehdejšího zpracovatelského průmyslu, který byl po divoké privatizaci rozcupován na kusy. Svou zákonnou podobu získaly v roce 2000 a později dokonce tuto metodu akceptovala i Evropská unie a dá se říct, že se jí i inspirovala. Samozřejmě dobře myšlený nástroj pro podporu a rozvoj českého průmyslu, který měl být používán vždy, kdy mu hrozí krize - my se dneska neustále bavíme o krizi, tak je asi namístě se bavit i o tomto zákoně.
Nicméně ten zákon v té tehdejší době postupně nabyl rozměrů štědré dotace pro zejména zahraniční společnosti, které sem sice převáděly výroby, nicméně s ne až tak úplně vysokou přidanou hodnotou. Některé z nich tuto šanci využily plně a vzniklý byznys funguje dodnes. Ty příklady jistě znáte, nemusím je tady říkat. Jiné tyto podmínky využily a po jejich vyčerpání se s naší ne už pro ně tolik levné země bohužel přemístily jinam. A ty příklady také znáte. Proto v roce 2019 rozhodla tehdejší Sněmovna na návrh vlády Andreje Babiše o tom, že každou investiční pobídku projedná vláda právě s důrazem na přidanou hodnotu.
Poskytování investičních pobídek má řadu výhod a nevýhod. Za mě tedy spíše nevýhod, nicméně nám mnohdy nic jiného nezbývá. Jednou z výhod je přínos nových technologií, a právě na to bychom se měli zaměřovat. Mezi nejčastěji zmiňovanou výhodu pak patří snižování nezaměstnanosti, ale jak jistě víte, s tím teď aktuálně tak zásadní problém nemáme. Někteří ekonomové ovšem tvrdí, že nedochází ke snížení počtu nezaměstnaných, ale že jsou takto přetaženi zaměstnanci jiných firem, takzvaný efekt přelévání. Ta pracovní síla se přelévá právě při příchodu firmy zabývající se výrobou s vyšší přidanou hodnotou. To se děje.
K takzvanému deskillingu pracovní síly dochází při příchodu firmy zabývající se spíše pásovou výrobou. Pracovník je přetáhnut z původně náročnější práce s vyšší mzdou a tímto jsou následně postiženy fungující firmy v regionu, které následně bojují s nedostatkem pracovních sil.
Rozumné výdaje spojené se zahraniční investicí rozhodně přinesou nová pracovní místa a také příjem pro další subjekty. Můžeme si vzít například firmy navázané na výrobu Škoda Auto. V současnosti, kdy okolní státy zavedly stejný druh pomoci, se investiční podmínky (pobídky) - a tady musím říct bohužel - staly nutností v Evropou a jejími jednotlivými zeměmi pokřivenému trhu.
Dámy a pánové, o jaké úlevy vlastně jde, když u nás chce nadnárodní korporace začít vyrábět a chce získat takovou pobídku? A spojil bych to možná i s vaším vládním daňovým balíčkem, protože zatímco český podnikatel všechno tvrdě a do poslední koruny zaplatí, tak naproti tomu tomu zahraničnímu poskytneme úlevu na dani z příjmů až 10 let, převod pozemků za zvýhodněnou cenu, finanční podporu při vytváření pracovních míst, no a finanční podporu při rekvalifikaci zaměstnanců. Tohle všechno může být součástí investiční pobídky. Sečteno a podtrženo, s vaším daňovým balíčkem, který se tady chystáte tlačit, by si vlastně tyto investiční pobídky zasloužili všichni čeští podnikatelé a podniky.
Projednávaná novela tvrdí, že investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové výjimky za účelem podpory hospodářského rozvoje České republiky a vytváření pracovních míst. Podle stávajícího zákona o investičních pobídkách a nařízení vlády č. 221/2019 Sb., jsou podporovány následující činnosti: zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu nebo zásadní změna výrobního postupu v oborech zpracovatelského průmyslu. Dále vybudování nového technologického centra, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž technologické centrum je zaměřeno na aplikovaný výzkum, anebo také vývoj nebo inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem použití ve výrobě a zvýšení přidané hodnoty. Dále také zahájení činnosti centra strategických služeb, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby. Zahrnují se sem centra pro tvorbu software, opravárenská centra, centra sdílených služeb a datová centra. Takhle je to aktuálně definováno. Podle návrhu si má vláda nově nechat v kompetenci pouze takzvané strategické projekty, a to je vlastně podle aktuálních informaci a proklamací pouze Gigafactory, a v minulém nebo předminulém týdnu jsem se dozvěděl ještě, zvýšení výroby čipů firmy SEMI, která samozřejmě není česká. (Nápověda z řad členů vlády.) Onsemi product (?), děkuji.
Zajímalo by mě, a veřejnost jistě také, jaké vlastně konkrétní investiční pobídky slibuje vláda společnosti Volkswagen pro stavbu Gigafactory v Líních. Vědí občané v okolních obcích, že Gigafactory nemusí nebo možná nebude muset platit daně, nebo bude muset a oni ano, nebo jak to je? Bylo by fajn si to říct. Je to právě jeden z těch vládních strategických projektů. A vedle toho - skutečně přinese, pokud vůbec bude Gigafactory, to, co od ní očekáváme? Ono je to možná jedno, protože podle toho, co se aktuálně děje, podle toho, že si firmy berou čas a říkají, máme čas do roku 2025, tak to spíš vypadá, že se rozhlíží jinde, protože my pro ně asi tak zajímaví nejsme. I když vláda dle jejích posledních slov věří.
Vláda v červnu zřídila vládní výbor pro strategické investice, což je rozhodně chvályhodné. A tento výbor je nově stálým koordinačním, iniciativním a poradním orgánem vlády České republiky pro oblast strategických investic. Výbor má ve své činnosti usilovat o vytvoření optimálních podmínek pro realizaci právě nadresortních strategických investic a souvisejících vládou zadaných úkolů, konkrétně v oblastech dopravy, bydlení, energetiky, vzdělávání a vědy, výzkumu a inovací. A také u investic vyžadujících pro udělení pobídky souhlas vlády.
Zní to úžasně a mně se myšlenka zřídit tento výbor také velmi líbila. Ale budou to tři měsíce od vzniku tohoto vládního výboru a ať jsem hledal, jak jsem hledal, možná jsem hledal špatně, zatím jsem žádný výstup neviděl. Možná jsou, ale nejsou veřejné. A třeba se je tady dozvíme.
Vláda by měla v rozvoji primárně podpořit naše české firmy s českým know-how, a ne národní korporace. Mnohokrát jsme se poučili, že investice do našich podniků se vyplatí mnohem více. Dnes bohužel naše podniky říkají: My už v České republice podnikat nechceme. A jsou to podniky, které sahají jejich činností v historii až do první republiky. A je to k pláči.
Dámy a pánové, v roce 2019 byl do postupu správního orgánu podle zákona o investičních podmínkách zcela nově vložen prvek rozhodování formou politického konsenzu. Závazného rozhodování o každé žádosti o podporu formou usnesení vlády, kterým se udělení investiční podmínky stvrzuje. A bylo to vždy právě s důrazem na přidanou hodnotu podporované investice. Zavedení tohoto politického kroku v závěrečné fázi schvalování o investiční pobídku se v praxi dle vaší současné vlády ukázalo údajně jako problematické a snížilo důvěryhodnost systému investičních pobídek vůči všem potenciálním žadatelům. A je pravda, že podnikatelé dnes říkají: Možná to bude super, možná ten proces bude rychlejší, splníme podmínky, pokud se vejdeme před čáru, dostaneme dotaci a budeme moct investovat a rozvíjet se. Tohle očekávání mají a já jim fandím a byl bych moc rád, kdyby to takhle dopadlo. Ale mně spíš přijde, že vláda zjistila, že má moc práce a nestíhá. A letos v březnu leželo na vládě 35 žádostí. No a vláda je ve stresu, že o nich nedokáže rozhodnout. Anebo také když žádost zamítne resort, nebude to vidět tolik, jako kdyby tuto žádost na svém zasedání zamítla vláda? Možná jo. Proto možná vznikla tato novela. Vláda si nechá jen tak zvané strategické rozhodnutí a podle informací a proklamací, které jsou, tak velké vize, ale zatím nic. No a ten zbytek si meziresortně vyřeší jednotlivá ministerstva. Ale ony nejsou peníze, takže asi taky nic.
Je tedy na místě stanovisko vlády a dotčených ministerstev, zda tuto novelu nezahrnou také do daňového balíčku mezi náklady. Anebo potenciální výnosy třeba za 10 let. Kdo ví?
Kolegyně, kolegové, osobně nejsem přesvědčen, že tato novela podpoří růst české ekonomiky nebo vznik pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou, anebo vznik nových technologií a inovací. Možná se zrychlí proces řešení žádostí. Ovšem dle mého názoru ve velké většině případů se záporným stanoviskem z důvodu nedostatku prostředků. Osobně tuto novelu považuji za alibistickou a nadbytečnou. Ale budiž, vláda ji chce a vláda si ji nejspíše také prostřednictvím vládních poslanců schválí. Hodně štěstí hlavně našim podnikatelům!
Děkuji vám za pozornost.
