„Moldavsko mělo ekonomické problémy již před válkou, to je nepopiratelné. Jejich obchod je ale velmi závislý na Ukrajině, zejména pokud jde o přepravu a obchodní infrastrukturu. Moldavská vláda požádala EU o určitou dočasnou podporu. A my jsme tuhle prosbu vyslyšeli,“ vysvětluje okolnosti Gregorová.
Schválený návrh slibuje dočasné, konkrétně jednoroční uvolnění některých obchodních opatření s Moldavskem, konkrétně tzv. kvót na zemědělské produkty – mělo by jít o rajčata, česnek, stolní hrozny, jablka, třešně, švestky a hroznovou šťávu. Dodatečné bezcelní kvóty tak po dobu jednoho roku (a s možností prodloužení) přesměrují obchod na unijní trhy.
„Tato dočasná mimořádná opatření usnadní stávající obchodní toky z Moldavska do Unie a významně pomohou moldavskému hospodářství. Tento krok je tudíž plně v souladu s hlavními cíli dohody o přidružení, protože vytváří podmínky pro posílení hospodářských a obchodních vztahů a směřuje k postupné integraci Moldavska do vnitřního trhu EU, coby nově kandidátské země EU,“ argumentovala Markéta Gregorová, když z pozice zpravodajky návrhu vyzývala Evropský parlament ke schválení návrhu.
Evropské instituce (Komise, Parlament i Rada) tak již poněkolikáté od začátku ruské invaze schválily další návrh pomáhající ekonomice válkou postižených zemí, a to historickou rychlostí. „Díky tomu, že se nám tento návrh podařilo schválit už dnes, bude Moldavsko moci využít nové evropské obchodní příležitosti již při letošní sklizni,“ komentuje dále Gregorová.
„Všichni bychom byli samozřejmě radši, kdyby takový spurt nebyl nutný. Jsem však opravdu pyšná na to, jak flexibilní spolupráci v těchto dramatických časech prokazují Parlament a Komise. A cítím o to větší hrdost, že tato bezprecedentní jednání mohu vést z pozice zpravodajky, stejně jako jsem v nedávné minulosti provedla schvalovacím procesem uvolnění cel na produkty z Ukrajiny, anebo finanční asistenci Moldavsku a Ukrajině,“ uzavírá Pirátka.