“Mzdová transparentnost je jednou z klíčových podmínek pro to, abychom dosáhli stavu, kdy budou firmy platit muže i ženy za stejnou práci stejně. Jsem ráda, že nová směrnice takovou transparentnost posílí. Konkrétně v České republice dosahuje tzv. gender pay gap průměrně 16,4 %, což je o 3,4 % víc oproti průměru EU. Potřebujeme tudíž podobnou iniciativu zaměřenou na genderovou nerovnost v odměňování jako sůl. A navíc, díky této směrnici je to vůbec poprvé, kdy jsou evropským zákonem uznáni i nebinární lidé,” popisuje hlavní přínosy legislativy pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.
“Když žena a muž vykonávají stejnou práci ve stejné kvalitě, měli by za ni také dostávat stejně zaplaceno. O tom snad nemůže být pochyb. V praxi však existuje mzdová diskriminace, kvůli které jsou některé ženy za stejnou práci odměňovány hůře než jejich mužští kolegové. Směrnice, kterou jsme v Evropském parlamentu dnes schválili, je důležitým krokem pro narovnání podmínek a zajištění skutečně spravedlivého odměňování. To, že pomůže narovnat podmínky pro ekonomicky aktivní muže a ženy, navíc není jediným jediným jejím benefitem. Odstranění mzdové nerovnosti se v budoucnu projeví i v důchodovém systému, kde pomůže ukončit začarovaný kruh ‘nabalování’ znevýhodnění,” komentuje pirátský europoslanec a kvestor Marcel Kolaja.
“Nová pravidla pro platovou rovnost v Evropě jsou krokem správným směrem, a to především kvůli požadavku na transparentnost platových poměrů ve firmách. Chceme, aby lidé bez ohledu na svůj gender byli v pracovním prostředí plně respektováni a odměňováni za svou práci podle svých schopností a zkušeností. Nová pravidla znamenají také konec diskriminace už v inzerátech nebo při pohovorech,“ dodává pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Konkrétně směrnice zavádí například povinnost pro společnosti nad sto zaměstnanců hlásit rozdíly v odměňování žen a mužů na srovnatelných pozicích. Pokud tento rozdíl činí více než 5 %, zaměstnavatel bude povinen společně se zástupci zaměstnanců přehodnotit mzdový výměr a přijmout nápravná opatření. Text musí ještě národní vlády formálně potvrdit v Radě. Následně budou mít členské státy tři roky na přenesení požadavků směrnice do svých národních právních řádů.
