„Zatím poslední balíček sankcí vůči Ruské federaci má jasný cíl: dál paralyzovat ekonomiku válečného agresora, ale především ukázat, že Evropa jednotně pokračuje ve svém plánu prohlubovat pomoc Ukrajině a nehodlá ustupovat žádným výhrůžkám,“ říká Markéta Gregorová a naráží na jadernou hrozbu ze strany Vladimira Putina, které se dnešní rezoluce také týká. Europarlament vyzval mezinárodní partnery k přípravě rychlé a rozhodné reakce, pokud by Rusko jaderný útok skutečně provedlo.
„Chrastění jadernými zbraněmi je poslední ostudnou instancí, ke které se může uchýlit diktátor, který je v úzkých, i díky úspěšné ofenzivě ukrajinské armády. Nelze to brát na lehkou váhu, ale zároveň nelze ustupovat, protože by vznikl precedent, za který by lidstvo draze zaplatilo. Čemu se sankce nevěnují, ale evropské instituce si to uvědomují, je náš vlastní vnitřní problém: Putinovy evropští koně typu Orbán nebo Salvini, kterým musíme zabránit v tom, aby bojkotovali naše snahy při sebemenší příležitosti," doplňuje Gregorová.
Nové sankce proti Rusku obsahují cenový strop na ruskou ropu, rozšíření zákazu vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel, dřevo či cigarety. Na sankční seznam také přibude přes třicet Rusů. V platnost by měly vstoupit po dnešním schválení členskými státy Evropské unie.
