Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, návrhy zákonů, které dnes projednáváme a které jsou součástí takzvané sociální reformy, šetří na těch, kteří už dnes nemají kde brát. Berou peníze důchodcům, rodinám s dětmi, nezaměstnaným, zdravotně postiženým, lidem, kteří se ocitli v hmotné nouzi. Peníze ze státního rozpočtu vyvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí do soukromých fondů a agentur, na něž převádí povinnosti, které by měl zajišťovat stát, ať už je to péče o důchodce či o nezaměstnané a další.
Připomenout bych mohla konkrétní případy, jako je vyvádění peněz ze státního pilíře do soukromých fondů na důchodové připojištění či převádění peněz soukromým pracovním agenturám, kterým se má za nákup zprostředkovatelské činnosti dávat odměna 5 000 korun za každého uchazeče, jemuž zprostředkovává práci, plus 1 250 za zprostředkování práce na dobu určitou a ještě 500 korun, setrvá-li uchazeč minimálně šest měsíců v pracovním poměru na dobu neurčitou.
V oblasti zaměstnanosti má dojít k redukci státní podpory při zaměstnávání zdravotně postižených osob, ruší se institut chráněné pracovní dílny, redukuje se příspěvek na úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo a omezuje se podpora zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob. Tato kategorie se plánuje dokonce zrušit.
Trestáni mají být nezaměstnaní, kterým se zpřísňují podmínky pro evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. Novým důvodem pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání má být mimo jiné i to, když zaměstnanec ukončí sám nebo dohodou bez vážných důvodů zaměstnání zprostředkované úřadem práce. Také pokud uchazeč nepřijme veřejné práce v maximální výši 20 hodin týdně, pokud je dva měsíce nezaměstnaný, bude vyřazen z evidence. Podle mého názoru jsou dva měsíce pro to, aby si člověk našel práci, zvlášť v některých regionech velmi krátká doba. K tomu se ještě ruší povinnost zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa na úřady práce, to má být pouze na základě dobrovolnosti, čímž dojde k oslabení podpory politiky zaměstnanosti. Takže se nám vylepší statistika o počtu nezaměstnaných, stejně jako se najednou zázrakem vyléčí mnozí zdravotně znevýhodnění či postižení. Ale lidi práci mít nebudou a ještě přijdou o peníze. Jako by to nestačilo, zkrátí se nebo omezí délka poskytování příspěvku na bydlení. Dá se tak předpokládat nárůst bezdomovectví a zvýšení počtu těch, kteří se dostanou do hmotné nouze. (V sále je velký hluk a neklid.)
A i na ně chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí bič v podobě menší podpory nezaměstnaným osobám, nižší dávky osobám hospitalizovaným po celý měsíc. Osobám, kterým je po celý měsíc poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení, má být totiž přiznána částka na živobytí pouze ve výši existenčního minima. Doposud je zajištěna ochrana na úrovni životního minima. Hospitalizované osoby nemají možnost si jakýmkoliv způsobem zvýšit příjem. Přiznat jim pouze existenční minimum je proto naprosto nemyslitelné. Existenční minimum je stanoveno na úrovni určené pouze na přežití osoby - aktuálně 2 020 korun měsíčně. I při hospitalizaci musí občané hradit náklady například na bydlení či na jiné osobní věci.
Dojít má také k přísnějšímu přístupu a posuzování movitého majetku. Ten bude muset člověk využít již po třech měsících, například prodat nebo pronajmout. Ale uvědomme si, že sem patří také například automobil, který je v některých místech díky stále se snižující dopravní obslužnosti nutný k tomu, aby se člověk vůbec nějak dostal do práce.
Co se týká poskytování služeb, i zde jsou změny, které ztíží život mnoha zdravotně postiženým občanům. Mezi jiným je to například změna ve způsobu posuzování stupně závislosti, kdy hrozí to, že dojde k vyloučení řady osob z nároku na příspěvek na péči, popřípadě k přesunutí některých osob do nižší skupiny závislosti, a tím i k výplatě nižšího příspěvku na péči.
Samostatnou kapitolou pak je změna způsobu výplaty podpor a dávek. Dávky se nebudou vyplácet v hotovosti, ale formou převodu na účet nebo prostřednictvím karty sociálních systémů. Povede to ke zhoršení přístupu občanů k prostředkům v odlehlejších oblastech a v malých obcích bez bankomatů a ke snížení dávek o zaplacené bankovní poplatky.
Předložené návrhy zákonů, které jsou součástí sociální reformy podle představ této vlády, jsou nepřijatelné z mnoha důvodů. Já jsem uvedla pouze některé z nich. Jedná se o nerovný, nespravedlivý a nezodpovědný systém v duchu hesla na chudé musí být přísnost. Těm sebereme či zkrátíme dávky a příspěvky, přičemž to, že jsou v hmotné nouzi, nás nezajímá, a bohatým, ať udělají cokoliv, například dovedou původně prosperující firmu ke krachu, tak jim ještě dáme zlatý padák.
Podívejte se ale, jak se žije nízko- a středněpříjmovým občanům. Situace rodin s nejnižšími příjmy je opravdu značně obtížná. Asociální reformy, pokud budou schváleny, postihnou většinu z nich. Podle statistických údajů žije u nás více než milion osob ohrožených chudobou.
Většině českých domácností rostou příjmy výrazně pomaleji než jejich výdaje. Za posledních pět let vzrostly výdaje průměrné domácnosti následovně: nájemné o 84 %, výdaje o zdraví o 57 %, elektřina o 30 %, voda o 25 %, potraviny o 14 % a tak bych mohla pokračovat. Namísto toho, aby se vláda zabývala tím, jak jejich situaci zlepšit, namísto toho, aby se zabývala zvýšením minimální mzdy a částek životního minima, které již pět let nebyly upraveny, předkládá reformy, které povedou k dalšímu sociálnímu vyloučení, k dalšímu růstu napětí ve společnosti, k eskalaci sociálních konfliktů a k nárůstu chudoby. Novely navíc narušují celý systém bez toho, aby zabezpečily systém lepší kvalitně fungující.
Přestože probíhaly rozsáhlé diskuse, dopadlo to jako vždy. Názory odborné veřejnosti, organizací, iniciativ, krajů a odborů sice zazněly, ale jejich požadavky ve velké míře zapracovány nejsou. Nebyl vyslyšen požadavek, aby byla zpracována analýza, jaké budou dopady na občany, ani to, aby se sociální reforma odložila, seriózně nejdřív se všemi partnery vydiskutovala a teprve poté aby se rozhodlo, co bude dál.
Ze všech těchto důvodů navrhnu v podrobné rozpravě zamítnutí všech tří novel, které dnes projednáváme. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) ***
Vystoupení Marty Semelové (KSČM) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 372/ - druhé čtení
