Pro svou pedagogickou činnost a pokrokové myšlenky v oblasti výchovy a vzdělávání se mu dostalo titulu Učitel národů. Dvacátý osmý březen, den, kdy se narodil, si proto každoročně (poprvé tomu tak bylo v roce 1955) připomínáme jako Den učitelů. Komenský po celý svůj život usiloval o to, aby vzdělání bylo poskytováno ve všech městech, městečkách a vesnicích nejen dětem z bohatých rodin, ale všem chlapcům i dívkám, aby vyučování bylo veřejné a zdarma. Vyžadoval kázeň, důraz kladl na praxi a tělesnou výchovu.
Jeho myšlenky a zásady přežily staletí a dnes jsou opět aktuální. Nečasova vláda se totiž svými reformami a škrty ve státním rozpočtu stává další pohromou pro české školství, které se za 22 let té rádoby demokracie propadlo svými výsledky z dřívějších předních míst na konec žebříčku ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. To samé můžeme říct o financování školství a odměňování učitelů. ČR dává na vzdělání 4,5 procenta HDP, průměr vyspělých zemí je přitom 6,1 procenta (zpráva OECD). ČR je tak v rámci 34 členských států na předposledním místě. V zemích OECD pobírají učitelé na ZŠ o 77 procent vyšší platy než průměrní vysokoškoláci dané země v produktivním věku, v ČR berou po 15 letech jen polovinu toho, co ostatní čeští vysokoškoláci. Zvýšení platů, o němž informovaly sdělovacími prostředky a pyšnil se jím i dnes už bývalý ministr školství Josef Dobeš, pak bylo velmi pochybné. Přidáno dostali kantoři na úkor odměn a osobního ohodnocení, takže mnozí jsou na tom finančně hůř než předtím. A chystají se další hrůzy. Do dvou let má být propuštěno sedmnáct tisíc pedagogických pracovníků, ohrožena je existence škol v menších obcích a středních odborných učilišť, otazníky visí nad školami speciálními. Tyto chaotické kroky povedou k destrukci sítě škol, zvýhodnění soukromých škol proti veřejným a k dalšímu přenášení nákladů na zřizovatele a rodiče. Ti už dnes platí skryté školné na všech stupních škol, včetně základní, kde rodiče si kupují pracovní sešity, jež často nahrazují učebnice, ale i další učební pomůcky, kdysi poskytované zdarma. A to má být podle Ústavy základní vzdělání bezplatné. Školné chystá vláda pro vysokoškoláky, prý aby si studia víc vážili a ulevili rozpočtu. Jestlipak budou páni ministři a ostatní navrhovatelé také tak solidární a zaplatí zpětně za své studium, které jim poskytla Československá republika bez poplatků a navíc s nejrůznějšími výhodami a stipendii?
Do své peněženky by měl sáhnout i prezident Klaus, aby se nepřipadal jako parazit, jak nazval vysokoškoláky, kteří si dovolili ozvat se proti zavedení školného.
KSČM je proti školnému, ať už je přímé, odložené či schované pod pojmem zápisné. A nejen na vysokých školách. Mrzí mě, že neprošel můj pozměňovací návrh v průběhu projednávání novely školského zákona na pobyt ve všech ročnících mateřských škol bez školkovného (netýká se placení stravného), na bezplatné školní družiny a zrušení školného na vyšších odborných školách. Člověk se totiž nevzdělává jen sám pro sebe, ale pro celou společnost. Proto by kvalita vzdělání a jeho dostupnost pro všechny, bez rozdílu, kolik má v peněžence, měla být na prvním místě. Tak, jak to požadoval Učitel národů Jan Amos Komenský už před 400 lety.
Závěrem bych chtěla poděkovat všem učitelům a vychovatelům za jejich práci a obětavost pro toto náročné povolání. Díky jejich nadšení u nás dosud školství vůbec funguje. Chtěla bych poděkovat i všem nepedagogickým zaměstnancům na školách, kteří vytvářejí zázemí pro ostatní, a to za žalostně malé platové ocenění. Přeji hodně všem hodně zdraví, sil a dobré vztahy na školách, snaživé žáky a rodiče vstřícné ke spolupráci.
Zdroj: Haló noviny, 28.3.2012
