„S panem ministrem Doležalem jsme podrobně projednali otázku výstavby vysokorychlostních tratí, kdy jsme se shodli na tom, že je to náš společný strategický zájem, k jehož realizaci chceme vytvořit dobré podmínky, včetně těch legislativních,“ hodnotí jednání ministr Kupka.

Společný projekt VRT Budapešť – Bratislava – Brno – Ostrava – Katovice – Varšava bude totiž úspěšný pouze tehdy, když na sebe budou jednotlivé úseky na hranicích logicky navazovat. Podstatná je rovněž synchronizace plánování, přípravy a výstavby, a to zejména přeshraničních úseků.

Oba ministři proto debatovali o možnostech návrhu vedení vysokorychlostních úseků obecně mezi Břeclaví a Bratislavou, detailněji pak o konvenčním úseku Lanžhot-Kúty, stejně tak o situaci kolem uzlu Bratislava včetně napojení do Maďarska.

Mezi další důležitá témata diskutovaná v Bratislavě patřila silniční doprava. Zde je klíčové propojení D49/R6 Hulín – Púchov či D48/I/11 – R5/D3 Frýdek-Místek – Jablunkov – Žilina. Ministr Kupka zdůraznil, že počáteční úsek dálnice D49 Hulín – Fryšták je zařazen mezi hlavní priority ČR. Česká republika také podporuje zkvalitnění silnic I/68 a I/11 s návazností na slovenský úsek I/11 Svrčinovec – státní hranice.

Martin Kupka a jeho slovenský protějšek rozebírali rovněž spolupráci na mezinárodní úrovni. Českou republiku totiž čeká předsednictví v Radě EU, Slovensko pak bude předsedat Visegrádské skupině a Slavkovské platformě. Mezi české priority patří hlavně rozvoj VRT, zkvalitňování infrastruktury či revize unijní politiky v oblasti transevropských dopravních sítí.

Schůzka byla důležitá i z toho důvodu, že pomohla obnovit aktivity přerušené pandemií covidu-19. Poslední tradiční dvoustranné jednání českého a slovenského ministra dopravy se totiž konalo v září 2018 na společném zasedání obou vlád v Košicích. V rámci V4 se pak poslední setkání uskutečnilo v květnu 2019 v Bratislavě.