já bych se rád zastal adresně toho, že je potřeba změnit stavební zákon tak, aby jedna z nových vážných překážek, tj. závazné stanovisko orgánu územního plánování, z toho zákona vypadlo, nebo se alespoň významně zúžilo. A tady zaznívá i z úst paní ministryně, že to potřeba je, že to vláda slyší. Tak je jasné, že dříve než za několik let, ale pokud možno okamžitě má dojít k zúžení okruhu staveb, pro které je závazné stanovisko orgánu územního plánování nezbytně nutné.
Bohužel v té novele zákona, která přinesla celou změn i pozitivních, je tato závažná změna negativní. My jsme na to upozorňovali. Všichni říkáme, jak je potřeba zmenšovat byrokracii. Vezměte si, že jenom ve Středních Čechách tato nová povinnost přinesla 150 tisíc nových úkonů ročně, nových razítek, lejster a povinností. To má reálný negativní dopad na průběh stavebních řízení. To není teorie. Tady opakovaně zaznívalo, že reálným výsledkem toho opatření jsou stavebníci, kteří čekají dlouhé měsíce na to, aby mohli začít realizovat svoje záměry. Mezi těmi stavebníky jsou samozřejmě soukromé osoby, ale jsou mezi nimi samozřejmě i instituce, obce, které potřebují realizovat co nejrychleji školy, infrastrukturu a celou řadu důležitých projektů pro své občany. A naráží na to, že musejí pořídit závazné stanovisko orgánu územního plánování u příslušného úřadu obce s rozšířenou působností, a nejenom v okolí Prahy a v Praze, ale v celé ČR narážejí na to, že těch několik málo odborníků pro územní plánování je zahlceno neskutečným množstvím vlastně marginálních, úplně zbytečných podání, protože by tam samozřejmě takové závazné stanovisko orgánu územního plánování vůbec potřeba nebylo. A místo toho, abychom zlepšovali územní plánování v ČR tím, že těch několik málo odborníků na úřadech obcí s rozšířenou působností bude moci svoji pozornost věnovat přípravě a zkvalitňování územních plánů, tak v tuto chvíli vydávají opravdu zbytečná marginální závazná stanoviska orgánů územního plánování, která v mnoha případech říkají jenom to: když nebude pršet, nezmokneme. Nic významného se v těch stanoviscích nedočtete.
Pléduji za to, aby se opravdu podařilo tuto povinnost významně omezit, a zdůrazňuji, že je to zkušenost z odborů územního plánování z celé ČR. Samozřejmě jsou místa, kde ten problém je menší, a potom jsou místa v okolí Prahy, kde ten problém je extrémně závažný a znamená opravdu zdržení pro jednotlivé stavby dokonce v řádu několika měsíců. A o to zoufalejší je to situace, kdy stavebníci říkají: ale to přece vůbec nebylo potřeba! Co se dozvíme od toho orgánu územního plánování? Problém složitých zákonů v ČR bohužel znamená například i to, že máme neuvěřitelné množství orgánů státní správy. A zatímco jiné země se vydávají tím směrem, že postupně škrtají, zmenšují ten počet, tak my jsme ho v nedávné novele stavebního zákona naopak zvýšili. Myslím si, že i to je důležitý důvod k tomu, abychom se snažili to znovu omezit a opravdu zjednodušit tento důležitý správní postup.
Poznámka k tomu, kdo by tedy měl zajistit onu koordinaci a jestli to už v tomto bodě vlastně není trochu postavené na hlavu. Říkáme, že orgán územního plánování může mít přehled o tom, co se v území děje, a má ho mít. Pravda je ale taková, že často prostě tápe v tom, jaká je konkrétní situace ve vzdálené menší obci, protože prostě je to pro ně novinka. A co je podstatné říct, ono se dokonce vlivem tohoto opatření může stát, že naopak ten moment koordinace a znalosti se z toho území vytratí prostě proto, že ten obecní stavební úřad v místě naopak nebude mít trvale kontakt s tím, co se v tom území plánuje. Jsem přesvědčen, že i v tomto směru je to krok opačným směrem, než jakým bychom se měli vydat, a měli bychom opravdu směřovat k tomu, aby tam, kde se podařilo dosáhnout společného rozhodnutí, což je pro změnu pozitivní krok u té novely, tak abychom si to neztížili a neztížili to jednotlivým investorům závazným stanoviskem orgánu územního plánování a nechali tam, tak jak to bylo v minulosti, rozhodovat ten dotčený obecní stavební úřad, který vydával i pro rozhodnutí speciálních stavebních úřadů územní rozhodnutí, takže nikdy nevypadl z kontextu toho rozhodování, nevypadl z přesné znalosti svého území a svého místa.
My zároveň řešíme jeden důležitý problém, jak opravdu zjednodušit lidem život, stanovit do budoucna fikci souhlasu v okamžiku, kdy orgány státní správy nerozhodnou včas ve stanovené lhůtě 30 nebo 60 dnů, což je nanejvýš žádoucí.
Tady máme příkladů mnoho, kdy se nejenom nenaplní třicetidenní lhůta, nenaplní se ani šedesátidenní lhůta. A stavebníci reálně čekají na vydání závazného stanoviska orgánů územního plánování několik měsíců. To je přece pro nás všechny důležitá výzva k tomu, abychom se to pokusili změnit.
Proto také velmi prosím, abyste propustili tento zákon do druhého čtení, aby případně bylo možné opravit nedostatky a vazby s ostatními ustanoveními stavebního zákona, ale prosím, nezabíjejte to v této fázi. Opravdu by to reálně ublížilo mnoha lidem. Je to příležitost, jak situaci v České republice ve stavebním řízení napravit.
Děkuji za pozornost.
