Královéhradecký kraj podal podnět na prohlášení skupiny broumovských kostelů národní kulturní památkou na začátku loňského roku.
Jednotlivé stavby otce a syna Dientzenhoferových z tohoto souboru vznikly v poměrně krátkém období mezi lety 1709–1743, a to na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Ten chtěl tímto projektem nahradit nevyhovující síť dřevěných kostelů. Díky jeho snažení nevznikly jen barokní kostely, ale také kamenné kříže, plastiky, sochy, křížové cesty a další drobné sakrální stavby rozmístěné po celém broumovském regionu.
„Každý kostel je unikátní originál, který barokní stavitelé zakomponovali do krajiny Broumovska. Dientzenhoferům se podařilo postavit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí. Současně vytvořili optické vazby mezi jednotlivými lokalitami, a to i směrem k areálu broumovského kláštera, který byl urbanistickým, duchovním a kulturním centrem regionu. Takové sepjetí lidských staveb s krajinou nemá v Česku ani ve světě obdoby,“ doplnila Martina Berdychová.
Do broumovské skupiny kostelů patří:
- kostel sv. Michaela Archanděla, obec Vernéřovice (1719–1721, Kryštof Dientzenhofer)
- kostel sv. Jakuba Většího, obec Ruprechtice (1720–1723, Kryštof Dientzenhofer)
- kostel Všech svatých, obec Heřmánkovice (1722–1726, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Barbory, obec Otovice (1725–1727, Kryštof Dientzenhofer)
- kostel sv. Anny, obec Vižňov (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Prokopa, obec Bezděkov nad Metují (1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Václava, obec Broumov (1728–1729, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Markéty, obec Šonov (1726–1730, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kostel sv. Maří Magdalény, obec Božanov (1733–1738, Kilián Ignác Dientzenhofer)
- kaple P. Marie Sněžné na Hvězdě, obec Hlavňov (1732–1733, Kilián Ignác Dientzenhofer)
Do skupiny broumovských kostelů patří a je také prohlášen za národní kulturní památku kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích. V letech 1692–98 vznikl přestavbou gotického kostela na barokní podle návrhu Martina Allia z Löwenthalu a je nejstarší stavbou prohlašovaného souboru. Stojí významově a historicky na samém počátku monumentálního projektu barokní stavební obnovy regionu.
Otec a syn Dientzenhoferové se během plánování kostelů brilantně vyrovnali také s požadavky zadavatele na jednoduchý typ venkovského kostela, který měl být zdobným a důstojným místem pro uctívání Boha, ale současně neměl být příliš drahý. Náklady totiž hradily jednotlivé farnosti, opatství jim pouze zapůjčilo polovinu peněz na stavbu a poskytlo vyřazený mobiliář z jiných kostelů. Objednané stavby přitom musely pojmout poměrně početnou populaci jednotlivých vesnic, které v té době měly i kolem 1500 obyvatel. Broumovský region byl poměrně hustě osídlen, teprve po konci druhé světové války došlo k odlivu obyvatel a přes 20 000 Němců muselo opustit své domovy.