Opravy studie vydaly na 44 stran, podle kraje však chyby neměly na celkové hodnocení vliv
Tato studie však obsahovala řadu chyb. Příkladem může být třeba akustická část studie, která dle oponentního posudku zadaného dotčenými obcemi pracovala s mnohdy chybnými vstupními parametry i pochybnou metodikou (hodnotila pouze 400m pás podél komunikací, za jehož hranicí hluk „zmizel“, což mělo vliv na počty dotčených obyvatel). Na základě připomínek obcí, nezávislých odborníků, občanských spolků a občanů zveřejnili autoři studie až v červnu 2020 opravy, které vydaly na 44 stran textu a množství dalších mapových a grafických podkladů. Podle autorů studie i vedení kraje jsou však tyto chyby a jejich opravy marginální a nemají vliv na celkové hodnocení. Žádosti o poskytnutí zdrojových dat a vzorců podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Krajský úřad odmítl jako neexistující informaci – data prý nemá k dispozici. Podle sdělení autorů studie navíc nebyly zveřejněné tabulky a mapy použity pro závěrečné hodnocení variant.
Celý proces je tak veřejně nepřezkoumatelný a netransparentní a zastupitelé rozhodovali na základě chybných údajů. Proto požadujeme odložení schvalování aktualizací ZÚR a zveřejnění zdrojových dat, aby bylo možné územní studii a hodnocení variant veřejně přezkoumat.
Martin Maleček, náměstek hejtmana JMK v úvodním slovu ke studii uvádí: „Co se týče nejsledovanějšího bodu, otázky trasy s číslem 43, závěr těchto analýz je takový, že komunikace 43 je prioritně aglomerační komunikací, druhotně plní funkci severojižního propojení dálnic D35 a D1.“ To znamená, že vedení kraje si je vědomo, že zatahuje budoucí tranzitní dopravu do hustě obydleného území města Brna. S tím, že se jedná o dálkovou trasu pro tranzit totiž počítá i PUR (Politika územního rozvoje ČR), která je pro ZÚR závazná.
„Když se podívám z okna paneláku v Novém Lískovci, kde bydlím, a vidím a slyším nepřetržitou řadu kamionů na D1, kde stát ani za 30 let po revoluci nebyl schopen postavit protihlukové stěny, chápu obavy lidí z dotčených městských částí. Budu navrhovat stažení bodu a zveřejnění podkladů pro posouzení variant,“ říká Jana Drápalová, krajská zastupitelka za Zelené a starostka brněnského Nového Lískovce.
„Územní plánování v Jihomoravském kraji je jako zakletý hrad. Některé varianty spojení se v něm vždycky ztratí. Jedna jistota však zůstává – kvalitní dopravní spojení s okolními regiony je stále stejně v nedohlednu jako před deseti lety”, doplňuje Jan Symon, starosta obce Ostopovice a člen krajské Komise pro dopravu a územní plánování.
„Fakt, že se zastupitelé rozhodovali na základě dat, která se později ukázala chybná, stejně jako to, že kraj nemá k dispozici podkladová data, aby bylo možné závěry studie podrobit veřejné kontrole či oponentním posudkům, závažným způsobem znevěrohodňuje celý proces,“ dodává Matouš Vencálek, předseda jihomoravských Zelených.
