Hlavním mottem těchto názorů je, že „na všechny občany této země a zde pobývající osoby se musí uplatňovat stejná práva a stejné povinnosti. Pokud někdo tyto povinnosti neplní, má na něj být uplatněn patřičný trest. Bez ohledu na to, jestli je to běloch, černoch nebo Cigán.“ Takové vyjádření navozuje představu situace, kdy Romové mohou vyvíjet trestnou činnost, aniž jsou za to potrestáni, zatímco ostatní nikoli. Toto tvrzení se ale nezakládá na pravdě, zákony platí pro všechny stejně a záleží jen na příslušných orgánech a institucích, jak jejich plnění dodržují.

Dalším názorem poslance Chaloupky je, že „většina lidí z této menšiny spadá do kategorie problémových lidí, kteří jsou přítěží pro společnost“. Takto paušalizující tvrzení by člen Poslanecké sněmovny v žádném případě neměl vypouštět z úst. Obrovská část Romů žijících ve vyloučených lokalitách nemůže najít práci, jejich děti jsou automaticky zařazovány do zvláštních škol, čímž ztrácejí šanci na smysluplné vzdělání a možnost uplatnit se na trhu práce, rodiny nacházející se v zoufalé sociální situaci se stávají obětí nejrůznějších kriminálních aktivit, ať už se jedná o lichvu či spekulace s nemovitostmi. Naprostá většina lidí si život v ghettech nevybrala dobrovolně, byli k tomu přinuceni okolnostmi. Sami se stávají obětmi zločinu, ale ve stávající společenské situaci se vlastními silami pryč z ghetta dostat neumějí.

Házet lidi „do jednoho pytle“ jenom proto, že patří ke stejné menšině, v tomto případě romské, je extrémně nebezpečné. Historie nám ukázala, jak strašlivé a tragické následky může takový způsob vyjadřování způsobit, a to v zemích považovaných za vyspělé. Poslanče Chaloupko, vyzývám vás proto, abyste od podobných výroků příště upustil.