„Původní pravidla platná od roku 2014 jsme nyní upravili tak, aby byla srozumitelnější. Aktualizovali jsme je na základě zkušeností z uplynulých šesti let a zapracovali jsme například i možnost přidělení hrobu čestným občanům hlavního města Prahy,“ říká Martin Červený, ředitel Správy pražských hřbitovů.
O přidělení hrobových míst bude jako doposud rozhodovat pracovní skupina, jejíž složení se nyní rozhodnutím Rady také mění.
„Pracovní skupina je složena ze zástupců rozličných institucí, jejichž rozdílný úhel pohledu přispěje k vyváženému rozhodování. Jsem přesvědčena, že je důležité, aby na přidělení hrobu neměla vliv popularita zemřelého, ale jeho přínos pro společnost. Vyšehradský hřbitov patří mezi tzv. místa paměti a je potřeba ho chránit nejen před kšeftováním s hroby, ale také před morálním kýčem a povrchností,“ uvádí Milena Johnová, radní pro sociální politiku a zdravotnictví.
Původní pravidla pro nakládání s hrobovými místy včetně pracovní skupiny měla Praha od roku 2014, kdy je schválilo vedení města. Od té doby pravidla fungovala bez jakékoli změny či aktualizace. Za dobu existence těchto pravidel se však prověřila jejich funkčnost a uplatnění v praxi, na základě čehož dochází nyní k jejich úpravě.
Konkrétně budou nově pravidla výrazně zkrácena, zpřehledněna a přizpůsobena specifikám Vyšehradského hřbitova. Jedná se totiž o jediný hřbitov historickém centru Prahy, který se doposud využívá ke svému původnímu účelu. Dále je v navržené úpravě také reflektována novela zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví, která je účinná od září roku 2017.
Z celkového počtu sedmdesáti pražských hřbitovů je dnes téměř polovina, konkrétně 32, v péči Správy pražských hřbitovů, příspěvkové organizace zřízené hlavním městem Praha. Přestože se na nich nachází více než 250 000 hrobových míst, z nichž je takřka 70 000 bez platné nájemní smlouvy, Vyšehradský hřbitov má mezi nimi už od 19. století ojedinělé postavení.
Především díky obrozeneckým iniciativám zastřešeným spolkem Svatobor začal být po roce 1862 tento malý hřbitov původně zbudovaný pro obyvatele Vyšehradu a Podskalí vnímán jako národní pohřebiště. Jeho dominantou je především hrobka Slavín, kde jsou uloženy ostatky 56 slavných osobností. Hřbitov samotný přitom čítá na 1 200 hrobových míst a více než 100 hrobek, ve kterých dodnes nalezlo místo svého posledního odpočinku přes 500 významných osobností.
Vzhledem k tomu, že se tak hřbitov stal v očích mnoha lidí v posledních desetiletích prestižním pohřebištěm a zájem o volná hrobová místa vysoce převyšuje nabídku, rozhodl magistrát v roce 2014 jasně nastavit pravidla, za kterých může být uzavřena nová nájemní smlouva. Do dnešního dne tak bylo vyhověno žádostem o přidělení místa posledního odpočinku na tomto hřbitově pro takové osobnosti, jakými byli například dirigent Jiří Bělohlávek, fotbalista Josef Masopust, režisér Václav Vorlíček, herec Boris Hybner, malířka Jindra Husáriková nebo zpěvák a skladatel Stanislav Wabi Daněk.
