Předložená novela z mého pohledu řeší velice závažný, nekalý byznys, který vedle obchodu s dětmi, s ženami, s drogami patří celosvětově k těm, co přináší nejvyšší nelegální zisk. Právě proto dlouhodobě sleduji problematiku týrání zvířat a také nelegálních množíren. Prosadit změny, které by odstranily tyto problémy, rozhodně není a nebylo jednoduché. Trvalo nám to skutečně hodně dlouho. Několik let byla naše země, ještě donedávna, nechvalně známá jako velmoc těchto nelegálních množíren a hlavně tedy kšeftování se psy, ale i s jinými zvířaty. My jsme se řadili opravdu na východ, někam k Rumunsku.
Chci tady vzpomenout jednu ze svých vůbec prvních akcí na území Senátu, které jsem zde v horní komoře uspořádala, která právě poskytla prostor pro to, abychom se zde, považte, tehdy s odborníky ze sedmi zemí, měli tady svých 7 televizních štábů, jeli nám sem poradit, jak na to, protože měli sami dobré zkušenosti s tím, jak je to těžké.
Tehdy v květnu 2014 zde proběhla konference, velmi závažná, leč tehdejší naši úředníci se té debaty nezúčastnili. My jsme tady měli mezinárodní reprezentace, ale stalo se to, že poprvé se do médií dostaly šílené obrázky týraných zvířat, dostalo se to tam proto, že naše různé celebrity si žádaly nestandardní zvířátka. To byli ti první okradení, kteří zaplatili velké tisíce za nějakou zvláštní rasu psa, která ovšem byla týraná, často ti pejskové zahynuli. Naše veřejnost byla tehdy, věřte, nevěřte, otřesena.
Rozdiskutovaly se zde věci, aby se zamezilo dalšímu týrání zvířat, které by přinesly pro opakované trýznitele zvířat konečně i nepodmíněné tresty, protože oni se vysmívali, jednoduše když byli přichyceni, tak si tu svoji množírnu převeleli klidně do druhého sklepa paneláku, obchodovalo se vesele dál. Tehdy absentovala efektivní legislativa, která by takovou situaci řešila, nebo byla příliš vágní a obecná. Takže nám tady kvetl černý a hlavně mimořádně neetický byznys. Řekla bych, že pro tehdejší chovatele, možná ještě do současných dnů, to byl zlatý důl, kdy pejsci žili a byli prodáváni často přes internet, byli transportováni ve zcela nelidských podmínkách přes půl Evropy, podíleli se na tom tehdy i veterináři falešnými průkazy, protože pejsek musel vyjít z naší republiky jako zdravý.
Když jsme to tehdy chtěli skutečně skončit, tak to jako často takovýchto témat naráželo na řadu různých výmluv. Ostatně souvisí s tím i naše postkomunistická minulost, že zvíře je bráno jako věc, tak jaképak s tím štráchy... Obrat jsme zaznamenali, a to už, myslím, mnozí, kolegyně, kolegové, budete pamatovat, bylo to 30. 1. 2020, kdy nám novela trestního zákoníku, která spočívala v tom, že i prvotrestaní, kteří spáchají takovýto zločin, mohou být nepodmíněně odsouzeni. Kdo jste tady byl, víte, že to byl mnohahodinový souboj několika stran. Zajímavé bylo, že ten návrh přišel z Poslanecké sněmovny, ale on byl vlastně nepodpořen. My tady v Senátu, spolu s veřejností, jsme to dokázali změnit a skutečně prosadit tuto změnu trestního zákoníku.
Teď už se tedy dotknu té současnosti. Přicházíme k dalšímu kroku, ten krok má moji podporu, věřím, že bude mít i vaši.
Jdeme zase takovou zvláštní českou cestou, viďte? Máme tady již sice několik let povinnost čipovat psy, což je v pořádku, ale nevím, jestli byste si tipli, kolik těch registrů je. Dva, tři? Ne, je jich devět, přátelé. Víme, k čemu asi takové registry jsou, jak velice transparentní ty registry mohou být, když se potřebuje nahlížet. Takže tuto povinnost vést centrálně řízenou evidenci velmi podporuji. Jsem tedy pro to zajedno s usnesením Stálé komise pro rozvoj venkova, velmi si zde dovoluji apelovat jak na Komoru veterinárních lékařů, tak ale i na ministerstvo vnitra, aby došlo k urychlenému spouštění informačního systému.
Protože jsme již v minulosti viděli mnoho problémů, zahraniční zkušenosti říkaly to samé, je to prostě nelegální obchod se vším, co k němu patří, to doprovází vždy zavádění nových legislativních kroků, dnes se bavíme v současnosti o welfare zvířat, tedy chceme jim poskytnout jakési solidní podmínky pro život, chci znovu vyzvat k tomu, abychom byli skutečně připraveni na to, abychom schválili nový registr, abychom ho rychle přetavili do praxe. Už tady nechci vzpomínat, jak to zavádění s těmi nepodmínečnými tresty za týrání zvířat bylo složité, jak bylo těžké pro to získat soudcovskou obec. Další problémy byly, když jsme zde měli zákaz klecových chovů, drezur v cirkuse atd. Vždycky je ta debata taková trošku, která to shazuje a zesměšňuje. Myslím, že si to zasluhuje tuto solidní debatu a opravdu vážnou.
Prosím tedy na to, abychom byli připraveni, jak správně upozorňuje usnesení stálé komise, bude to stát jistě i personální posílení Státní veterinární správy, bez toho to asi nepůjde, aby to nebylo bezzubé rozhodování. Ona by měla získat nové kompetence. Myslím si, že to je takový ten třetí krok, který už dotáhneme do konce, to nelegální, nelegitimní chování ke zvířatům. Přátelé, nazrál čas, i tímto rozhodnutím se zařadíme, myslím, na západ.
Děkuji za schválení této novely a za pozornost.
