Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Dluhy se mají platit, viďte, na tom se jistě všichni shodneme. Ale bohužel téma a systém exekucí je nastaven u nás velmi problémově. To téma je u nás opravdu velikým nešvarem naší společnosti. Připomenu, podle neziskovky Behavio a výzkumu z března tohoto roku, že jen 3 procenta považují za férový systém našich exekucí, 49 % za nespravedlivý a 45 % tvrdí, že je částečně nespravedlivý. Pojďme si ještě říci i další čísla. V posledních třech letech je podle Člověka v tísni Daniela Hůleho jen 5 % ze všech nařizovaných exekucí nařizováno někomu, kdo ještě žádnou exekuci nemá. To znamená, že naprostá většina exekucí se nařizuje vůči někomu, kdo už v té exekuci je. A nejsou to jen ti nejchudší mezi námi. Dluhy mají i lidé ze střední třídy, mohou jim přerůst přes hlavu díky systému, který zde teď panuje a který nás vrhá hodně mimo moderní civilizaci. Čísel, které nám dokládají, že téma jsme uchopili špatně, bych mohla uvést i více. Plyne z nich mimo jiné i to, že klesá vymahatelnost, klesá i důvěra ve vymahatelnost a efektivitu státní moci. Nakonec, i my senátoři jsme toho často ve svých obvodních senátních kancelářích důkazem, kolik lidí v beznadějné situaci, kdy už neví, kudy kam, jdou i za námi, a jak my jim můžeme pomoci. Včera jsem si těch čísel všimla také ve své zprávě ohledně Zelené knihy, ohledně seniorů, kteří převážně oni jsou v této bezvýchodné situaci. Ti lidé a je jich dnes přes jeden milion a mají na sobě více než čtyři miliony exekucí, a navíc nevěří ve stát a nevěří v to, že se jim může dařit dobře. A já dělám pak několik teček, koho asi tito lidé jdou volit, pokud vůbec k volbám dojdou. Ke změně mělo dojít už dřív. Však jsme si v rámci semináře, který jsem pořádala už v Senátu před třemi lety s tehdejším ministrem spravedlnosti panem Pelikánem a za přítomnosti kolegy, dnešního poslance a předsedy exekučního podvýboru Marka Výborného na leccos podali ruku. Svědkem nám byly i neziskovky, které spoluvytvářely program, ale je to bohužel běh až na velmi velmi dlouhou trať. Nyní máme možnost pomoci celý ten systém exekucí polidštit, ať už se to týká marných exekucí, tzn. že jsou bezvýsledné v určitém časovém období, tak i bagatelních, tedy exekucí do 1 500 Kč částky, exekucí milostivého léta, tedy uhrazení jistiny u veřejnoprávních věřitelů nebo elektronizace celého procesu, tak jsme na dobré cestě. Můžeme pomoci boji proti dluhovým pastem, kdy se nám topí mnoho lidí často i v několika exekucích naráz. V problémech jsou nejen ti dlužníci, ale i jejich příbuzní, rodiny, kteří se jim snaží pomoci, a myslím si, že bychom neměli už dopustit to, čeho jsme byli v posledních 20 letech svědky, aby se přicházelo o rodinné majetky díky špatné legislativě a té malé zapůjčené částce, a to se prostě dělo, a ti nešťastní lidé tady dnes jsou. Dnes můžeme udělat poměrně významný krok k úpravě exekucí. Věřím, že chceme zachovat princip, že dluhy se opravdu mají platit. Ale že chceme takový systém, který sice dluhy vymůže, který ale také dá lidem v bezedných dluzích další šanci. Musíme se postavit za ty nejzranitelnější osoby v naší společnosti, za lidi puštěné z výkonu trestu, za lidi, kteří ztratili práci, za lidi, kteří se zadlužili z naivity, za matky a otce samoživitele atd., v tom výpisu bych mohla ještě pokračovat. Ti jsou častými dlužníky, často i marnými, a my bychom jim měli dát druhou šanci. A je třeba se vypořádat s byznysem, s obchodním modelem, který tady kvete, s chudobou a s půjčováním. Myslím si, že tento vřed v naší krásné zemi uprostřed Evropy bychom opravdu měli co nejrychleji odstranit. Chci zdůraznit, že ruku v ruce by s tím měla jít i jistá edukace, jistá míra vzdělávání a posilování finanční gramotnosti všech generací, jak našich mladých, ale potřebují to také senioři, a tady nám hodně pomáhají v tom neziskovky. To ani stát nemůže zvládnout, protože je to veliká agenda. S kolegyní Annou Hubáčkovou jsme připravili pozměňovací návrhy, které prošly jak garančním ústavně-právním výborem, tak i výborem pro sociální politiku. Chceme v nich jednak odstranit legislativně-technické chyby a dále zakotvit prioritní započítávání výtěžku při uspokojování pohledávky na náklady soudu a jistinu pohledávky a dosáhnout humanizace tzv. mobiliárních exekucí a posílit elektronickou komunikaci. Horkou bramborou, jak už bylo několikrát naznačeno, zůstává místní příslušnost exekutorů. Zde jen doložím to, že princip jeden dlužník, jeden exekutor a koncentrace řízení jsou v programovém prohlášení této vlády. Už i my tady historicky v Senátu jsme podali tento návrh. Musím říct, že klub KDU-ČSL s touto myšlenkou souhlasil, ale bohužel za tohoto uspořádání Poslanecké sněmovny prostě neprorazil, a obávám se, že ta nechuť je tady tak veliká, že pokud tuto změnu schválíme, trošku se obávám, a avizovali to na našem kulatém stolu, který pořádal náš klub s paní Hubáčkovou a Jelínkovou, že nám tam řečníci za jednotlivé kluby říkali: Ne, ne, ne, ne, ne, teritorialitu ne. Takže jestli je ta otázka na nás a jestli ten princip se dobere toho, co má, přátelé, dávám několik teček. Chci věřit a věřím, že se tady dobereme solidního kompromisu. Mám zpětné vazby od neziskovek, že máme vykročeno správnou cestou. Je třeba skutečně odbřemenit systém exekucí a dát šanci těm, kdo se chtějí dostat z dluhové pasti a také chtějí být platnými členy naší společnosti. Oni chtějí platit dluhy a chtějí potom platit daně, žít normálně.
A ne žít v šedé ekonomice, jak jsme toho často svědky. A věřte tomu, že když se člověk do toho prostředí dostane, tak se nestačí divit. Proto vás chci, milé kolegyně, milí kolegové, poprosit o podporu našich výborových pozměňovacích návrhů, jak už to tady kolegyně Hubáčková a pan zpravodaj předeslali, a s kterým je v souladu i ministerstvo.
A jenom poznámku té legislativě. Ano, my jsme těch změn tady měli velmi mnoho, protože jich naznalo velmi mnoho projednávání v Poslanecké sněmovně. Ale si nemyslím, že bychom tady měnili filosofii. Ty věci, které přišly z Poslanecké sněmovny, jsou mnohé dobré, jenom se tam bohužel ten systém trošičku uhnul. A mnoho těch nápadů padlo tam a my je teď zanášíme do dnes už podporovaných pozměňovacích návrhů. Takže že ta materie byla veliká, že by nám slušela delší doba na projednávání, to podtrhuji, ale opravdu si nemyslím, že ta filosofie je od té poslanecké tolik zásadně odlišná. Děkuji za pozornost.
