Nemohu si pomoci, ale pachuť z průběhu sčítání hlasů v amerických prezidentských volbách 2020 budeme cítit ještě hodně dlouho. Se stále více se nově objevujícími důkazy o, eufemicky řečeno, nesrovnalostech bere pověst americké demokracie za své tempem závodního chrta, lhostejno zda důvodem daných problémů je neschopnost, nebo dokonce zlý úmysl.
Zarážející je rovněž dosavadní mlčení k nedostatkům ze strany organizací, které se sledováním průběhů voleb systematicky zabývají a v jiných zemích by již na obdobné přešlapy dávno upozorňovaly. Bude napříště těžké jim věřit, budou-li nějaký stát kritizovat kvůli podobným odchýlením se takovým základům demokratických procedur, za jaké vnímáme např. transparentnost sčítání hlasů, či důvěryhodnost seznamu voličů.
Dalším poznatkem plynoucím z těchto voleb je pokračující propad důvěryhodnosti průzkumů veřejného mínění a masmédií, kdy se opět potvrzuje, že nikoli nepodstatným cílem zveřejňování průzkumů je předvolební manipulace veřejného mínění, protože průzkumy setrvale se stejnou tendencí předpovídají budoucí úspěch výlučně jedné strany názorového spektra, což ovšem není problém jenom Spojených států. Úplně stejně je tomu i s masmédii, až se vnucuje otázka, jestli náhodou nebude příčina v tom, že rozhodující vliv v obou mají názorově stejně ukotvení lidé, jako jsou členové a voliči výše zmíněné upřednostňované strany politického spektra. Pak ovšem o nějaké objektivitě a nezávislosti agentur a médií nemůže být ani řeč.
Jediné, co tito lidé stále ještě nemají pod absolutní kontrolou, jsou sociální sítě, které přinášejí stále nové a nové důkazy o očividném porušování demokratických norem, některé vidíte na fotografiích. Např. ona přiložená by se mohla stát symbolem letošních prezidentských voleb v USA. Osoba neurčitého pohlaví na ní vhazuje v Pensylvánii dva volební lístky do volebního boxu. I proto je boj za svobodu slova na sociálních sítích jednou z nejzákladnějších rovin boje za svobodu a demokracii vůbec.
