Přes masivní, dlouhodobě pozitivně vedenou kampaň, seznamujíc občany s tisícem a jednou výhodou našeho členství v tomto uskupení, je to účast poměrně malá.
První volby do EP v roce 2004, kterých se ČR zúčastnila, přilákaly do volebních místností 2 344 290 oprávněných voličů představující 28, 32 %. Zatímco další volby v roce 2009 s účastí voličů 28,22 % znamenaly propad o 0,1% voličů, tak volby v roce 2014 byly z pohledu účasti voličů – 18,2% sešupem již pořádným!
Ji vidno, že naše členství v Evropské unii občany dlouhodobě „netáhne“ a bylo by zajímavé si vsadit, jak nízká bude volební účast v příštím roce. Skepse našich občanů k tomuto kapitalistickému projektu ekonomicky nesourodých států je stále zřetelnější. Vydírání ze strany finančních věřitelů po uši zadluženého Řecka v podobě zavádění nepopulárních reforem je jedním z mnoha příkladů.
Tuto skutečnost si zřejmě víc než dobře uvědomuje nově vzniklá - na půdě poslanecké sněmovny - neformální Evropská platforma, sdružující poslance a politiky ze sněmovních stran vyjma SPD a KSČM. Mnohé nepřekvapí, že za projektem stojí strana, jejíž krátkodobá sláva pohasíná v současnosti rychleji, než si její zakladatelé - Karel Schwarzenberg a další politický přeběhlík Miroslav Kalousek - chtějí přiznat.
Místopředsedkyni TOP 09 – Markétu Pekarovou Adamovou – „iniciátorku“ projektu čeká z tohoto pohledu přetěžká práce. Prezentovat voličům Evropskou unii v dobrém světle nebude těžké. Horší to bude nejen s vyvracením „fám“ o EU, které se o ní v médiích šíří, ale především s negativy našeho členství.
Pozitivní obraz evropské unie se v očích voličů rozplývá stále více. Občany zdaleka netrápí „evropská“ nařízení směřující ke vzhledu okurek, či zákazu prodeje pomazánkového másla nebo „tuzemáku“. Důležitější jsou pro ně témata narovnání třetinových platů našich zaměstnanců v porovnání se sousedním Německem, stejně jako výše minimální mzdy či přiblížení penzí seniorů. Stejně jako zrušení nesmyslných sankcí vůči Ruské federaci, dlouhodobě poškozujících naši ekonomiku a zostřování vojenského napětí v Evropě. Špatný obraz tomuto uskupení vytváří alkoholem „nemocný“, alespoň při vzhlédnutí na televizních obrazovkách, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, snažící se o přetvoření Evropské unie v evropský superstát.
Státy, které se snaží dělat „vlastní“ politiku - viz Maďarsko v otázce nelegální migrace - jsou ze strany EU pranýřovány a je proti nim zahajováno jakési „kárné“ řízení. Nebo je snad Maďarsko protektorátním státem EU a nikoliv suverénním státem?
Evropská unie, především sousední Německo bude pro naši ekonomiku klíčovým partnerem do doby, kdy budeme jeho satelitem a kolonií, levným zdrojem ekonomického zisku. Vzrůstající ekonomika Číny, zvyšující se spolupráce zemí Brics, neřešené problémy s nelegální migrací v Evropě stále většímu počtu občanů naznačuje, že konec světlých zítřků EU může nastat rychleji, než si chtějí připustit nejen v TOP 09, ale všichni, kteří věří v zázraky daného uskupení. I z tohoto důvodu jsou jakékoliv náznaky diskuse o referendu k vystoupení ČR z EU nežádoucí a prezentovány za škodlivé!
