Tehdejší atmosféru dokreslují i dojemná slova radního Jana Laciny:„Upřímně vám řeknu, že na posledním shromáždění jsem měl strach, že tady někdo vytáhne pistoli a někoho trefí do hlavy. A já bych pak byl hlavním viníkem toho, protože jsem to nestihl včas vyřešit.“ 
Samotný Ondřej Kolář se dokonce vždy snažil s ruskou stranou při hledání „kompromisního řešení“ kolem sochy maršála Koněva jednat vždy vstřícně a slušně! 
Jenže podle Koláře prý Ruská ambasáda propásla svou historickou šanci.
Kolář ani nechápe proč má být rukojmím vlastní domoviny jen proto, že má jiné názory než prezident Miloš Zeman nebo předseda SPD Tomio Okamura. Vždyť splnil jen to, co mu uložilo vykonat demokraticky zvolené zastupitelstvo!
Dnes se zdá, že svou šanci prošvihl především samotný Kolář, který jak sám potvrdil je nyní nejen pod policejní ochranou, ale do Prahy prý dokonce přicestoval ruský občan, který by mohl pro jeho osobu představovat ohrožení.
Ponechám bez povšimnutí dřívější mediální ironii Koláře typu, že k soše přibalí ruského velvyslance. Zajímavější pro občany bude jeho sdělení, zda naplňuje scénář psaný na americké ambasádě nebo volební program hnutí STAN, jehož je členem.
Skutečností zůstává, že maršál Koněv i 75 let od konce druhé světové války se může „pyšnit“ mnoha státními vyznamenáními, včetně amerického – medailí Legion of Merit.
Oproti tomu, Ondřej Kolář zatím jen úspěšně „převyšuje“ prezidenta Miloše Zemana v rozeštvávaní občanů, na které u hlavy státu tak rád a často s pravdovláskaři upozorňuje. Bonusem jeho jednání je vyostřování Česko-ruských vztahů a napomáhání k eskalaci mezinárodního napětí.