„Město plánuje pomocí navrhovaných opatření ve spotřebě paliv a energie a s využitím obnovitelných zdrojů energie snížit emise oxidu uhličitého i emise znečišťujících látek do ovzduší. Zároveň chce posílit svou energetickou soběstačnost,“ uvedl primátor Mirek Žbánek.
Kvůli změnám klimatu chce Olomouc ve městě i okolní krajině vytvořit dostatečné množství udržované a vzájemně propojené veřejné zeleně, která bude doplňována vodními prvky. Pro tato opatření se vžil název modrozelená infrastruktura.
Modrozelené město
„Při rekonstrukcích a nové výstavbě budov bude město uplatňovat požadavky na nízkou spotřebu energie a případné využití obnovitelné energie a také vhodná adaptační opatření, která zároveň zvyšují kvalitu bydlení,“ objasnil Martin Luňáček z útvaru hlavního architekta.
S klimatickou změnou jsou čím dál víc zmiňovány pojmy mitigace a adaptace. Mitigace znamená snižování vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, které způsobují ohřívání planety, úsporu energií a výrobu zelené energie.
Adaptací se rozumí vyrovnávání se s dopady změny klimatu pomocí modrozelených opatření.
Samosprávy měst a obcí pořizují zpravidla oba dokumenty samostatně. Vzhledem k tomu, že Olomouc trendy aktuálního vývoje dlouhodobě sleduje, měla již řadu dílčích dokumentů pro oblast adaptace hotovou. „Tyto existující studie krajiny, přírodě blízkých protipovodňových opatření, modrozelené infrastruktury a zeleně se proto rozhodla Adaptační strategií zastřešit,“ vysvětlila Ludmila Žaláková z útvaru hlavního architekta.
V pracovní skupině pro adaptační opatření byla zastoupena Univerzita Palackého, Klimatická koalice, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, centrum ekologických aktivit Sluňákov nebo sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Sagittaria a Unie pro řeku Moravu.
V pracovní skupině pro mitigační opatření byli zástupci Veolia Energie, Olterm & TD, ČEZ či energetici fakultní nemocnice a krajského úřadu.
Tři části strategie
Adaptační a mitigační strategie byla rozdělena do tří částí. V Analytické části byla zpracována základní emisní bilance a posouzena rizika. Výchozím rokem, vůči němuž bylo navrženo snížení emisí oxidu uhličitého, je vzhledem k dostupnosti dat rok 2010.
„Bilance spotřeby paliv a energie byla zúžena pouze na sektory, které může město svými aktivitami ovlivnit. Jednalo se o budovy, vybavení a zařízení v majetku města a jeho organizací, dále veřejné osvětlení a městskou silniční dopravu,“ popsala Ludmila Žaláková.
Konečná spotřeba energie ve sledovaných sektorech, které je schopno město přímo ovlivnit, byla na úrovni 7,7 procenta v roce 2010 a 5,7 procenta v roce 2019 vůči celkové spotřebě paliv v daných sektorech na území města. Od roku 2010 do roku 2019 poklesla konečná spotřeba paliv a energie ve sledovaných sektorech města o 10,5 procenta a emise oxidu uhličitého klesly o 14,4 procenta.
Vize a cíle
Návrhová část zohledňuje názory veřejnosti a hlavních aktérů. Podkladem byla i pocitová mapa horka, v níž lidé vyznačili příjemná a nepříjemná místa v době letních veder.
„Hlavní vizí Adaptační a mitigační strategie je zajištění optimální péče o město, podpora bezpečnosti obyvatel a jejich zdraví a především zajištění relativně příjemných podmínek pro život ve městě v reakci na předpokládané budoucí změny,“ konstatoval primátor Žbánek. Úkolem návrhové části bylo popsat opatření, která město k ní dovedou.
Strategický cíl snížení emisí zahrnuje snížení skleníkových plynů z provozu městských budov, v terciálním sektoru, v domácnostech, v dopravě, ve veřejném osvětlení, v oblasti místní výroby tepla, chladu a elektrické energie.
Do sedmi let poloviční emise
Cílem implementační části je určit kroky, projekty a aktivity, které povedou k naplnění vize a cílů této strategie. Implementační plán pracuje s krátkodobým harmonogramem aktivit do roku 2030, které umožní snížit spotřebu energie o více než jedenáct procent, a tím dosáhnout snížení emisí oxidu uhličitého o 54 procent ve srovnání s rokem 2010.
„Každé navrhované opatření v mitigační i adaptační části je jednoznačně popsáno a jsou k němu přeřazeny aktivity města, které byly již zahájeny a je žádoucí v nich pokračovat, a to včetně předpokládaných finančních nákladů a doby realizace,“ objasnila Žaláková.
Schválením strategie na jednání zastupitelstvo města dne 6. června se Olomouc vydala na cestu vedoucí k šetření zdrojů a zároveň k tomu, aby prostředí ve městě i krajině bylo příznivějším místem pro život. Vlastní naplňování koncepce závisí na tom, jaká bude motivace ze strany státu, zda budou vypsány vhodné dotační programy a v neposlední řadě, zda město samotné bude mít dostatek finančních prostředků na uskutečnění plánovaných opatření.
