V posledních letech se vlády ČR vydaly na divokou stezku snižování zdravotnických výdajů a dramatického zvyšování  finanční spoluúčasti občanů na zdravotní péči, včetně nákladů na léky, pobyt v nemocnici, poplatky u lékaře a další.  Otázka je, zda je to správný směr  financování zdravotní péče a co to ČR přinese z hlediska dlouhodobého vývoje naší  společnosti a ekonomiky.  A je to skutečně cesta správným směrem?  Vypadá to, že ne. "Podle statistik OECD se ukazuje,  že nejbohatší země jako Spojené státy, Nizozemsko, Německo, Francie a např. Švýcarsko považují investice do svého zdravotnictví za přínosné a tyto investice pravidelně navyšují  v souladu s tím, jak roste jejich ekonomika. „ (zdroj Aktualne.cz 14.8. 2012).   A jaký k tomu asi mají důvod?  Velmi dobře si uvědomují, že společnost, ve které je široce dostupná kvalitní zdravotní péče,  je společnost vyspělá, která považuje svoje občany za své nejvyšší bohatství,  ale samozřejmě  zároveň nepochybně i za největší zdroj svého bohatství.  ČR však bohužel vykročila právě opačným směrem a dostupnost zdravotní péče zhoršuje a zdražuje.   Krátkodobé finanční zisky však mohou znamenat dlouhodobé ztráty, alias jak říkaly naše babičky – první vyhrání z kapsy vyhání.  Holt se to chce taky někdy kouknout i za horizont jednoho či dvou fiskálních let.