Ten zákon, o kterém dneska mluvíme, má těsnou souvislost s konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Když se na to podíváme, tak dnes mluvíme v tom zákonu a při jeho projednávání především o uprchlících. My bychom si ale měli v přítomnosti pana ministra vnitra položit otázku, jestli to ohrožení, které dnes vidíme na Ukrajině, jestli se netýká i našeho teritoria i z hlediska pobytu cizinců jiné státní příslušnosti. A to je Ruské federace.
Zdá se mi, že je čas na to, abychom připravili rychle další novelu tohoto zákona, a rovnou vysvětlím proč. Mluvíme totiž o sankcích na konkrétní lidi, konkrétní aktéry. A ty sankce jsou zaváděny na úrovni Evropské unie a týkají se řádově stovek osob. Problém je, že ten majetek, o který se jedná, je tak obrovský, že se ho podařilo poschovávat v nejrůznějších dalších vlastnických strukturách nebo v rámci různé např. rodinné nebo přátelské sítě. Takže často ti, kterých se ty sankce mají dotknout, z toho vyklouznou bez poškození.
Jeví se proto jako žádoucí, abychom rozšiřovali kritéria, jak stanovovat ty obecné zásady, jak omezovat přístup k majetku a nakládání s ním. A to se vlastně týká i zákona, který právě teď projednáváme, a za chvilku vysvětlím proč. Při tomto postupu totiž musím vysvětlit, že nejde o to vyvlastňovat, zabavovat majetek, ale dočasně omezit vlastnická práva. To by totiž i v testu proporcionality s ohledem na veřejný zájem, kterým je např. zastavit ruskou agresi, mohlo před soudy obstát mnohem snadněji, než kdybychom mluvili o vyvlastnění. Nemluvíme tedy potom ani o konfiskaci, která by byla v důsledku trestu vlastně krokem k vyvlastnění, mluvíme o zmrazení.
Vlastnické právo, tak, jak je tradičně chápáno, má jednak oprávnění vlastníka věc držet, užívat a požívat její plody a užitky, a také s ní nakládat. Darovat ji, prodat nebo zničit. Vlastnické právo trvá i tehdy, když jedna z těchto tří složek je nějak omezena. A když budeme mluvit o zmrazení, to vlastnické právo lze také obnovit, když pominou důvody k tomu, proč těm vlastníkům k tomu zamezit přístup. A tady je ta ústavněprávní přiměřenost, kterou můžeme připravit, když mluvíme o plošných sankcích ve vztahu k těm zdrojům, se kterými nakládají oligarchové a další prominenti režimu, který je dnes agresorem ohrožující mír na celém kontinentu.
Proto doporučuji, abychom připravili další kroky, např. v případě subjektu, který tam nebude patřit, připravili i právní nástroje, aby mohly být vyloučeny z takového seznamu zmražených majetků. A potom, když se prokáže, že účel zmrazení skutečně obstojí, ten člověk mohl se svým majetkem dál nakládat. Mluvíme o mimořádné době, mluvíme o tom, že musíme jednat velmi rychle a v dostatečném rozsahu, v souladu s mezinárodním právem.
V tomto kontextu také odpovědnost Ruské federace a konkrétních fyzických osob je nutno vnímat také potřebou do budoucna začít kompenzovat obrovské válečné škody, které právě porušením mezinárodního práva vznikly. A tomu bude potřeba také věnovat např. i prostředky, které zmrazíme včas. Proto jsem chtěl upozornit na to, že bude potřeba sestavit seznamy těchto osob, seznamy majetku těchto osob, které jsou nežádoucí. A také se znovu podívat do zákona, který dnes projednáváme, a upravit pravidla zákona o pobytu cizinců ne v případě Ukrajinců, jak to projednáváme dnes, ale v případě státních příslušníků Ruské federace.
Tady je potřeba jednat velmi rychle. My víme, že vláda na tom pracuje, ale chceme jako Senát nabídnout součinnost, aby ty kroky běžely skutečně co nejrychleji. Jedná se o bezpečnost a jedná se také o suverenity České republiky v některých klíčových firmách, oborech, strategicky významných pro naši např. energetickou nebo další samostatnost.
Proto, pane ministře, jsem chtěl poděkovat, že jste tady dnes s tímto zákonem. A nabízíme součinnost, abychom příště nemluvili o Ukrajincích a uprchlících jako dnes, ale zaměřili se na bezpečnost státu s ohledem na působení subjektů, které jsou přímo svázány s Ruskou federací. Děkuji.
