Máte před sebou návrh, který je poněkud kontroverzní. Zajímalo by mě, podle čeho se budete rozhodovat. Protože ve vztahu k obcím jak senátní, tak sněmovní návrh znamená, jestli obce zastřelíme nebo oběsíme. Každopádně za tu dobu, co se pohybuji a řeším problematiku rozpočtového určení daní, což už je takřka deset let, tak se ještě nikdy nestalo, že bychom před sebou měli návrh, který není žádným způsobem zanalyzován. Máme před sebou návrh pana senátora Martínka, který - dovoluji si tvrdit - v posledních deseti letech, kam do rozpočtového určení daní stoupl, tam tráva nerostla. On byl jeden z těch, kteří jasně říkali, a můžu to dokázat na jeho citacích z konkrétních publikací a z konkrétních mediálních výstupů, že nemáme nikdy předkládat návrhy, které nejsou dostatečně zanalyzované, u kterých nevíte, jaký dopad na konkrétní obce a města budou mít. Je dobré, když Poslanecká sněmovna mění parametry systému rozpočtového určení daní a přidává obcím. Je špatné, když zasahujeme bez jakékoliv analýzy do systému samotného, aniž bychom věděli, jaký konkrétní dopad to bude mít na konkrétní obce či města. To je postup, který je nevěděcký a, dovolím si říci, také hloupý.
Přesně před takovým návrhem tady stojíme. Ano, pan senátor Martínek i pan ministr mají pravdu, že 30procentní složka se překonala. U řady obcí dochází k tomu, že musí tyto příjmy nahrazovat příjmy z jiných daní, aby bylo možné tu motivační složku nějakým způsobem těm, co podávají daňové přiznání, vyplatit. Pojďme vést o tom seriózní debatu, a byla to jedna z věcí, o které jsme s panem ministrem před rokem a půl diskutovali, a i kvůli této věci, a já jsem panu ministrovi za to vděčný, vznikla komise Ministerstva financí, která tyto věci měla analyzovat.
Druhým bodem, který měla analyzovat a který je také důležitou systémovou změnou, která ale měla předchozí analýzu, byl systém zahrnutí počtu žáků ve školách v obcích do rozpočtového určení daní. Ten byl stanoven na 8 % a cílem té komise mělo být, abychom po fungování nového rozpočtového určení daní minimálně po dvou letech zjistili, jestli je nastaven správně. Protože on byl nastaven výpočtem akademicky. Já nevím, jestli to mělo být 7,5 nebo 8,5. A co to udělalo v různých velikostních kategoriích obcí, které mají nebo nemají školy nebo mají více škol. To by měla být ta hlavní systémová změna, o které bychom se měli prvně bavit.
Ta druhá, o které se tady bavíme, a to je ta motivační složka, o té se je určitě také potřeba bavit. Protože je pravda, že je to skutečně nepredikovatelné. Ale ono, upřímně řečeno, nepredikovatelná je i daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty, pokud Ministerstvo financí, jak se to stalo na jaře tohoto roku, zadržuje těm, kteří přiznávají daň z přidané hodnoty, daňovým poplatníkům, DPH, tak se to u obcí výrazně projeví, tak jak se tomu stalo letos. A ti starostové a obecní zastupitelstva stejně nevědí, jestli to přijde nebo nepřijde.
Ještě méně predikovatelnější je daň z nemovitosti. Obce totiž netuší, jak platí daňoví poplatníci daň z nemovitosti, finanční úřad jim nikdy neposkytne údaje o tom, kteří neplatiči a v jakém objemu v obci jsou. Takže ono celkově ten systém, jak je nastaven, zejména v těchto daních, je nepredikovatelný.
My se dostáváme do situace, kdy prostě jednu motivační složku škrtneme bez jakékoliv náhrady. Já se domnívám, že Senát tady skutečně nevyužil své příležitosti, být jakousi regionálnější komorou, jejíž přímo volení zástupci vycházejí z regionů, z obcí a měst, a tím, že o jeden hlas neprošel návrh na to, aby se rozpočtové určení daní vrátilo tam, kde bylo před zavedením důchodové reformy, aby příjem z DPH byl 23,58. Pan senátor Martínek už ve své úvodní řeči tady tak trochu lže, protože říkal, že cílem Senátu bylo zvýšit daňové příjmy obcí a měst. V současném návrhu on nemůže, protože neexistuje analýza, predikovat přesně. Říkat taková slova, jako zhruba nebo prakticky, on nemůže vědět, co to bude znamenat. Nemůže vědět, co to bude znamenat zvláště v souvislosti se zvýšením odpočitatelných položek na děti. Nemůže vědět, co to bude znamenat, jestli Ministerstvo financí bude nebo nebude vybírat vyšší daně, jestli se podaří bojovat s daňovými úniky nebo nepodaří bojovat s daňovými úniky. A to nejlepší, zvýšení, které by bylo, a o tom pan senátor nemluvil, pro které patrně ani nehlasoval, bylo zvýšení na 23,58 - což je přesně ta parametrická změna, která v současné době je potřeba, a o těch dalších, systémových změnách, které v rozpočtovém určení daní jsou potřeba, ale nesmí být bez jakékoliv analýzy (?), tak jak je tento návrh.
Milé kolegyně, milí kolegové, jste před návrhem, kdy ani jedno ani druhé řešení není dobře. Jediné štěstí v tomto případě je, že ty změny jsou navrženy až na 1. ledna 2017, kromě změn v rozpočtovém určení daní krajů, na které vládla i tady ve Sněmovně všeobecná shoda. Já bych se chtěl přihlásit k tomu, že pokud ten senátní návrh, který v tuto chvíli není analyzován, prostě škrtá motivační složku, nezavádí nic, co by to jakýmkoli způsobem nahradilo, a nevíme o tom, jak to dopadne na konkrétní obce, tak pokud takový návrh tady projde, tak já se hlásím k tomu, že budu jeden z těch, kdo během příštího roku určitě bude iniciovat nový pozměňovací návrh nebo novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která by měla být jasná, zanalyzovaná a která nepřinese do rozpočtu obcí a měst chaos.
