Nemáme nekonečné zdroje jako parlamentní strany a tudíž náš projekt nedoprovází bombastická kampaň. Nechtěli jsme jej přeorganizovat a ani jsme jej nechtěli zamazat marketingovým rámusem. Vše podstatné je napsáno    v textu. To ostatní jsme již sdělili v předchozích článcích. Výzva si žije svým životem. Lidé si ji přeposílají a pomalu si nachází své adresáty.

Předně chci poděkovat všem statečným a odhodlaným spoluobčanům, kteří překonali strach. Vážíme si Vaší podpory. Vystoupit z anonymity nelze bez odvahy. To platí v každé době. Vzpomínáte na petici „Několik vět“ z konce osmdesátých let? Tehdy těch prvních signatářů bylo také pár desítek. Ovšem ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že režim praská ve švech, tak se množina těch, kteří chtěli přidat svůj podpis, násobila řádově. Podobnost čistě náhodná? Kdo ví?

Na internetových diskusích se do nás pustili někteří anonymní glosátoři. Někteří z nich považovali naši akci za apríl, či za zvláštní oslavu Mezinárodního dne ptactva. Našli se i tací, kteří zaútočili v osobní rovině. Trička se změnila, obsah sdělení také, ale metody a formy boje o moc mají své pokračovatele i dnes. K tomu není co dodat. Podobnost čistě náhodná? Asi ne. Pro nás pouze důkaz toho, že jsme trefili terč.