Ve Spojených státech a západní Evropě se lidé v posledních letech bojí nahlas vyslovit svůj názor a raději stroze přitakají mainstreamovému názoru tak, jako to zažívali lidé za Železnou oponou. Skupina lidí, která bývá pejorativně označována za ,,Pražskou kavárnu“ a ,,Sluníčkáře“ jsou ve skutečnosti progresivní neomarxisté, kteří vycházejí z raného učení Karla Marxe. Každého, kdo nepodporuje genderovou ideologii, promigrační politiku,  považují za nepřítele a jsou vůči němu velmi agresivní. Tento myšlenkový proud má kořeny jednak ve Frankfurtské škole a také v šedesátých letech v USA, kdy probíhaly protesty proti vietnamské válce, tehdejší rasové segregaci v jižanských státech. Tyto protesty doprovázelo progresivní volnomyšlenkářské hnutí Hippies, které opovrhovalo civilizací, řádem a morálkou. Tehdejší protesty proti rasové segregaci byly pochopitelné, protože v šedesátých letech rasová segregace na rasistickém americkém Jihu skutečně existovala. Tehdejší aktivisté jako Malcolm X nebo Martin Luther King Jr. si zaslouží úctu, protože výrazně přispěli k ukončení segregace za což po atentátu zaplatili životem. Právě díky těmto osobnostem již žádná rasová segregace ve Spojených státech není, a proto je pošetilé domnívat se, že aktivita Black Lives Matter je bojem za nějaká práva. Je to pouhé vandalství a fanatické sektářství.

Část demonstrantů byla z řad studentů, kteří často zůstávali na univerzitách a začali se věnovat lidsko-právnímu aktivismu na akademické úrovni. Připravili tak podhoubí dnešním americkým a západoevropským univerzitám, odkud vycházejí diplomovaní genderisté, kteří po promoci buď zamíří na úřad práce nebo se stanou aktivisty, případně zůstanou na své ,,Alma mater“ a vychovávají další generaci aktivistů, která v současnosti s fanatickým nadšením (podobné komunistickému budovatelskému nadšení) káže zelenou ideologii (nezaměňovat s ekologií), genderismus (opět nezaměňovat s rovnoprávností mezi mužem a ženou), multikulturalismus, transgenderismus. Tito lidé sami sebe označují za liberály a strážce demokracie, přičemž důsledně dbají na to, aby co nejvíce zabránili názorovým oponentům prezentovat své názory. Jelikož nemají životní uplatnění  a v Evropě a Spojených státech žádný rasismus není, museli si vymyslet nové téma pro své tažení v ideologickém boji. Rasizmus či diskriminaci nějaké menšiny hledají ve filmech, knihách, reklamách nebo hudbě. Snaží se nám vnutit obdobu Orwellova Newspeaku z jeho antiutopického románu 1984. Výrazy jako „Dámy a pánové“, „černý pasažér“ nebo „tradiční rodina“ jsou někde nežádoucí. Samozvaní budovatelé lepších zítřků se tak snaží vychovat nového člověka bez vlastního názoru, který bude pouze šířit dál jejich ideologii. Pokud někdo z jejich chráněnců spáchá ve jménu islámu teroristický útok, svádí to na naši civilizaci, která neudělala dost pro jejich začlenění, a proto je potřeba budovat ještě více multikulturní společnost a přijímat více migrantů. Nelze si nevybavit koně Boxera z Orwellovy Farmy zvířat a jeho reakci na neúspěch ideologie diktátorských Prasat  ,,Je to naše chyba, Prasata za nic nemohou, budu tedy pracovat více a tvrději“. Cílem progresivních liberálů je vychovat lidi tak, aby věřili jejich ideologii bez toho, aby samostatně mysleli, kladli otázky či dokonce zpochybňovali jejich ,,svatou pravdu“. Výstižně to popsal další antiutopický autor Aldous Huxley v románu Konec civilizace  ,,Lidé se mají vyrábět tak, aby šíře jejich inteligence nepřesáhla rozsah úkolů, pro něž jsou předem určeni“. Děsí mě, že brzy přijde řada na knihy, které budou  ,,závadné“, budou stahovány z prodeje a zakázány tak, jako je zakazovali nacisté a komunisté. Progresivisté ovšem  ,,hloupým“  lidem vysvětlí, proč to tehdy bylo špatné, zatímco dnes je to správné. Bojují přece proti nenávisti a musejí lidi ochránit před závadnou literaturou. Na řadu už přišly některé filmy. Může se zdát, že Spojené státy jsou daleko a z Evropské unie si to sem nepustíme, ale i v České republice se najdou politici, osobnosti z akademické obce, kultury a sportu, které mají podobné myšleny. Jen díky relativně konzervativním hodnotám Čechů a zkušenostem s totalitou u nás tyto ideologie zatím nepadají na úrodnou půdu, a tak to musí zůstat.