Hlavní příčinou teroristických útoků je vstřícná migrační politika zemí, které trpí post-koloniálním v případě Německa post- nacistickým syndromem a navíc jsou ovlivněny progresivismem, který je zhoubou západních demokracií. Pachatelé těchto činů jsou migranti, případně potomci imigrantů, kteří se neintegrovali do evropské společnosti a radikalizovali se. Je tedy zřejmé, že i v minulosti byl přístup k migraci u těchto zemí nezodpovědný. Pouze zaslepený liberál nebo naivní altruista může v Evropě zastávat promigrační politiku. Po návštěvě řady německých, francouzských a britských měst mohu konstatovat, že nelze hovořit o úspěšné integraci. Úspěšnou integrací se podle mého názoru rozumí integrace vietnamské komunity do České republiky nebo emigrantů zpoza Železné opony na Západ. Otázka je prostá: ,,Jak se chovají Vietnamci v ČR, jak se chovali Čechoslováci, Poláci, Sověti nebo Bulhaři v USA, Kanadě nebo Francii?" Naproti tomu ,,Jak se chovají migranti ve Francii, Německu, Švédsku, Spojeném království a nově i v Rakousku?"
Řešení migrační krize by se měly ujmout země, které jsou muslimským migrantům nábožensky a kulturně blízké a pravověrný muslim se v nich bude cítit lépe než v natolik odlišném prostředí, jakou je Evropa, která má způsob života a hodnoty zcela odlišné od muslimské části světa. Nabízí se tak otázka, z jakého důvodu je nepřijímají Saudská Arábie, Írán, Egypt, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Indonésie nebo Malajsie, tedy země, které jsou muslimské a zároveň v nich není ozbrojený konflikt? Jednalo by se o optimální řešení, protože by migranti směřovali do jim blízkého prostředí a integrace by byla s výjimkou jazykových bariér bezproblémová. Těmto zemím by pak bylo na místě v rámci solidarity poskytnout humanitární pomoc. Každá z členských zemí Evropské unie by tak mohla podle svého uvážení poslat finanční, lékařskou a materiální pomoc. Tím by Evropská unie dostála solidarity, kterou považuje za jednu ze stěžejních hodnot, a zároveň by neohrozila bezpečnost svých občanů.
Znepokojuje mě, proč takové řešení nebylo navrženo, nepředpokládám, že jsem první, koho tato myšlenka napadla. Představa harmonického multikulturního soužití je jistě krásná a vznešená, nicméně chování migrantů v Evropě z ní dělá pouhou utopii. Vypadá to, že migranti se nejen nechtějí přizpůsobit prostředí, kam přicházejí, ale často očekávají, že se prostředí přizpůsobí jim. Kolik nevinných Evropanů musí být ještě zavražděno, než výše uvedené odpovědným politikům dojde? Vypadá to, že i Emmanuel Macron začíná o vstřícné migrační politice pochybovat, tak doufejme, že pro Francii již není pozdě. Pohled na migraci začínají měnit i ve Švédsku, zbývá tedy, aby se ze svého vznešeného snu o úspěšné integraci probrala Angela Merkelová. V českém měřítku doufejme, že žádný vládní představitel nikdy nebude mít podobně naivní názor na řešení migrace, jako má poslanec TOP 09 Karel Schwarzenberg. Pokud se podle vlastních slov stydí za to, že Česká republika odmítá přijímat migranty, jistě by mu nikdo nebránil odstěhovat se do Rakouska, kde jistě vlastní on i jeho rakouská žena nejednu nemovitost. Země V4 by naopak měly být v postoji k přijímání migrantů inspirací pro zbytek Evropské unie.
