Takže nikoho nemůže překvapovat ani rozdílný přístup novinářů k aktuálním demonstracím. Prostě není demonstrace jako demonstrace. Zvláště pak v době covidové.

Sejdou-li se kupříkladu občané nespokojení s opatřeními vlády, která jim berou práci a obživu, na Staromáku, je to samozřejmě špatně, protože koronavirus.

Naopak, když v Polsku demonstrují ženy proti verdiktu tamního ústavního soudu ve věci potratů, a vůbec tak proti tamní vládě, je to v pořádku, ačkoli koronavirus.

A v Bělorusku, kde proti Lukašenkovi lidé demonstrují týden co týden už tři měsíce, je to navýsost chvályhodné, přestože koronavirus, nebo možná spíše, protože žádný koronavirus. Nebo už jste snad někdy slyšeli nějakou zmínku o nějakých číslech z Minsku? Tedy kromě počtů demonstrantů?

Zkrátka, když dva, případně tři, dělají totéž, vůbec to není totéž. Zvláště pak v Zemi dvojího metru.

Nebo jiný příklad.

V České televizi, ať už v podání Václava Moravce, Jakuba Železného či řady dalších, je to zcela běžná praxe. Když zpovídaná osoba začne mluvit o někom třetím, moderátor ji zastaví s odůvodněním, že dotyčný není ve studiu. Takže by se o něm nemělo mluvit. To ovšem platí pouze v případech, kdy pomlouvanou osobou je někdo z českotelevizních politických milců a ideových eurosouvěrců. V opačné gardu se moderátor naopak přidává k pomlouvajícímu nebo dokonce takovou debatu přímo sám vyvolává.

V případě Moravce a jeho letité averze vůči Václavu Klausovi už je to přímo obsese. A tak dnes spolu s ministrem vnitra a místopředsedou vlády Hamáčkem v OVM (nepřítomného) Klause opět zdrbali. Konkrétně jeho projev z 28. října i ten jeho naprosto příšerný „zločin“, že Klaus během své promluvy pod širým nebem neměl na ústech onen povinný hadr.

Namísto toho, aby veřejnoprávní televize promluvu bývalého prezidenta celou odvysílala, případně, aby si bývalou hlavu státu pozvala k rozhovoru, aby své postoje vysvětlil, případně obhájil, aby si divák sám mohl udělat závěr, chová se Česká televize úplně stejně, rozuměj stejně totalitně, jako její socialistická předchůdkyně Československá televize. Pomlouvat ano, dát prostor ne.

Prostě nic nového pod sluncem. Moravec a Dvořák, t. č. stále ještě bohužel generální ředitel, jdou ve stopách Jambora a Zelenky, Hamáček je pro změnu dědicem Štěpánovým. Stejně jako tenhle bývalý komunistický aparátčík kdysi nese Hamáček dnes politickou a možná i trestní odpovědnost za excesy policejních provokatérů na Staroměstském náměstí 28. října i za následný zcela zbytečný policejní zásah těžkooděnců, nikoli nepodobný tomu ze 17. listopadu na Národní třídě. Ale ono na každého politického gaunera dříve či později dojde. I na Hamáčka.