Minimálně u Buchertova pracovního stolu. Pan Buchert totiž žije v přesvědčení, že povinností každého z nás, a politiků obzvláště, je mít dokonalý přehled, co kdejaký zpěvák či skupina zpívali před dávnými lety, vést si o tom evidenci a dle příslušných seznamů se vyvarovat poslechu, styku a ponejvíce fotografování s dotyčnými problematickými, ideově závadnými vyvrheli. 

No, představte si to! Tu hrůzu a opovážlivost, nad kterou se Buchert pohoršuje. Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková se spolu se svými kolegy vyfotila s Tomášem Ortelem. Co na tom, že na hudebním festivalu, jehož výtěžek jde na dobročinné účely, konkrétně na onkologické pacienty, co na tom, že účinkující tam hráli zadarmo, co na tom, že jim za to náleží poděkování. Hnedle sepsal odsuzující hanopis. A nebyl jediný.

Ale buďme spravedliví. Viliam Buchert neprovozuje nic nového. Na podobné seznamy byli za minulého režimu kabrňáci už komunisté a v jiných zemích pro změnu nacisté, fašisté či jiní totalitáři. A bylo úplně jedno, zda šlo o Kubišovou, Plastiky, Kryla, Pražský výběr, Matušku, DG 307, Mišíka či Karáska. Máš nálepku společenského vyvrhele, kritika režimních poměrů či si s tebou někdo prostě jen vyřizuje účty? Šup s tebou na index! Přesně po tomhle se Buchertovi a spol. zřejmě stýská.

Není účelem tohoto textu hájit kohokoli, kdo někdy v minulosti vyřvával antisemitské, nacistické či jiné hovadiny. A nezáleží ani tom, zda za tím byl kalkul, idiocie či mladická nerozvážnost. Podstatné je, že lidí, kteří mají z mládí nějaký ten ideový škraloup jsou mraky.

Celou křesťanskou církev vystavěl jistý Pavel, který ovšem předtím, ještě pod jménem Šavel, proslul coby největší antikřesťanský bijec. No vida, a dnes je svatý!

Zarážející je selektivnost novodobých Koniášů. U někoho totiž jeho problematická minulost vadí, u jiného ne. Vzpomínáte, jak sametová Letná vítala dva čerstvě z kriminálu propuštěné politické vězně, novináře? Fajn. Ale nebyl on jeden z nich autorem výroku „psovi psí smrt“? Idiocie, či mladická nerozvážnost z 50. let? Zapomenuto, odpuštěno, smazáno. A že takových „napravených“ komunistů bylo a je.

Ale nemusíme se vracet tak daleko. Stačí se ohlédnout do devadesátek za skinheadskou skupinou Orlík. Zpíval v ní Daniel Landa a na kytaru hrál David Matásek. Oba herci. Landovi to otloukají o hlavu dodnes, Matáskovi ne. Proč? Protože Landa sice jinak, ale vybočuje stále, kdežto Matásek splynul s kavárenským kulturně-mediálním mainstreamem.

Ale zpátky k Ortelu. Ortel je totiž tématem spíše pro sociology než pro hudební kritiky. Hudebně to nic světoborného není, prostě takový trošku tvrdší popík, místy poněkud kýčovitý, řemeslně průměr, který ani nenadchne, ani neurazí. Mnohem zajímavější je, kde se vlastně vzala popularita téhle partičky. Popularita tak velká, že se jí přihodilo to samé, co Martě Kubišové. Také Ortelu odepřeli udělení Zlatého (Českého) slavíka. Raději celou anketu zrušili.

Co tedy Buchertovi a dalším pisálkům a mravokárcům na Tomáši Hnídkovi, alias Tomáši Ortelovi tak strašně vadí, že když na něj nemají nic dnes – protože kdyby měli, raz dva by ho zamázli –, tak na něj aspoň vytahují dávné hříchy mládí, kdy bubnoval s úplně jinou skupinou? Ortel ve svých textech vyhmátnul témata, která oslovují tisíce a tisíce lidí, kteří cítí, že mediální mainstream s nimi nehraje poctivou hru, neboť podstatnou část reality, jež nás obklopuje, vynechává, retušuje či přímo cenzuruje.

Ono už to tak chodí. Když nějakou agendu zamlčujete, stejně ji neutajíte. Vytryskne jinde. Marketér by konstatoval, že Ortel vyhmátnul díru na trhu, veze se na poptávce po zamlčovaných tématech, a navíc na tom ještě bohatne. I to samozřejmě někomu vadí.

Poslankyně a první místopředsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová není ani hloupá, ani naivní, ani není fanynkou ausgerechnet Tomášek Ortela. Znám ji dost dlouho, abych věděl, že tahle milovnice rockových koncertů a hudebních festivalů preferuje úplně jinou hudbu. Proč se tedy s Ortelem vyfotila? Protože odmítá akceptovat zvrácenou podobu světa, ve které hrstka režimních novinářů a samozvaných mravokárců podle zcela gumových kritérií určuje, s kým se smíme či nesmíme potkat, bavit či vyfotit.

Suma sumárum: Politička, umělec, vydařená charitativní akce, poděkování účinkujícím, cvak, fotka. Nic víc, nic míň. Normální svět, ve kterém je normální nekádrovat.

Novinář Viliam Buchert v minulosti kandidoval do Senátu za TOP 09. Za tu Topku, která je nejeurohujerštějším uskupením na české politické scéně. Prostě zcela nekritičtí milovníci Evropské unie. Té unie, v níž bují nepřiznaný institucionální antisemitismus, té unie, z jejíchž některých zemí už opět prchají Židé, neb jim tu hrozí lynč či dokonce smrt, z té unie, jež financuje palestinské teroristické organizace.