... už zase zcela běžně útočí na nepohodlné politické protivníky, zní, že Maďarsko prý už nepatří do Evropy. Proč? Protože demokraticky zvolený maďarský parlament odhlasoval demokratické maďarské vládě Viktora Orbána zvláštní kompetence pro krizové období. To nevymyslíš!

A zní to nejen z Německa. Předhánějí a vyznamenávají se i naši politici. Kupříkladu předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Říká:

„Maďarská demokracie chřadne už roky a dnešní rozhodnutí tamního parlamentu je pro nás všechny varováním a připomínkou toho, co může nastat, když v parlamentu získá příliš velkou moc jedná strana. Postupné ochočení veřejnoprávních médií, zkrocení justice, útoky na neziskové organizace i nepohodlné novináře a nakonec situace, kdy parlament předá svoji moc vládě na neurčito. Maďarskou cestou se nesmíme vydat!“

To je věru zajímavé tvrzení. Pojďme si ho trochu rozebrat. Maďarská demokracie prý chřadne. Opravdu? Nekonají se tam snad volby? Konají. Jsou ty volby demokratické? Jsou. Platí jejich výsledky? Platí. Kdo tam vládne? Aha, tady zřejmě je ten problém. To, v čem se Maďarsko od mnohých zemí EU liší, je to, že tam skutečně vládne ten, kdo volby vyhrál, a ne kašpárci poklonkující nikým nevoleným aktivistům z darmožroutských neziskovek, obvykle vydržovaným z korporátních peněz a sosajícím ze státních cecíků. Ano, darmožroutské neziskovky, to je to, co se Pekarové Adamové líbí. Ale s tím ať jde klidně do háje.

Co tam máme dál? Ochočení veřejnoprávních médií. Hm, tak to je také věru vypečené tvrzení. Zvláště pak, když zní z úst političky země, kde si povinným výpalným financujeme veřejnoprávní média, jež jsou za peníze všech hlásnou troubou jedné názorové party. Ano, přesně té, ke které patří i Pekarová Adamová. Je docela přirozené, že právě taková média se Markétě líbí. Mějme pochopení.

Útoky na nepohodlné novináře jsou také kouzelné. Pekarová Adamová jimi zřejmě myslí tu partičku zdejších presstitutů, kteří obvykle v cizích službách, v cizím žoldu a za cizí zájmy plivou na vlastní zemi.

Zkrocená justice! To zní také impozantně. Zvláště pak v zemi, kde justice a orgány činné v trestním řízení jsou tak nezávislé, že jsou nezávislé i na zdejších zákonech, nemluvě o zdravém rozumu. Přičemž jejich oblíbenou disciplínou je pinkání si se starosty, zastupiteli i dalšími funkcionáři sem tam, nahoru a dolů, od soudu k soudu, léta a léta, čehož jediným výsledkem je, že ochota kamkoli kandidovat klesá a klesá, neboť komu by se taky chtělo trávit život ve funkci s obavou, že ať uděláš, co uděláš, stále jsi jednou nohou v blázinci a druhou v kriminále. Takhle to dopadá, když se větším nebezpečím, než je sama korupce, stane boj proti ní.

Na neurčito? Markéto, každá krize jednoho dne skončí. I ta koronavirová.

Takže tak. Na Bělehrááád! Eh, čo to tárám. Na Budapéééšť!