Klaus proti Havlově svobodné občanské společnosti vždy stavěl a stále staví společnost svobodných občanů. Pozor, není to slovíčkaření, vidíme to i dnes. Tzv. občanská společnost se totiž už dávno zvrhla v diktaturu menšin a celospolečenské cizopasení darmožroutů z politických neziskovek, které si z mocenského krajíce bez jakéhokoli mandátu ukusují víc, než jim náleží či přísluší. A svoboda každého z nás, coby svébytného jedince, mezitím pláče kdesi v koutě.
Proč? Protože novodobé úderky tzv. občanské společnosti převzaly někdejší vedoucí úlohu strany a diktují nám, co je a co není pravda, co je a co není správné, co si máme a co si nemáme myslet, čemu máme a čemu nemáme věřit, co smíme říkat a co už se říkat nesmí. To je dnes to, čemu někteří říkají havlismus.
Možná, že to takhle Havel nechtěl a že by se i on zděsil, v co ta „jeho“ občanská společnost zdegenerovala, ale to nic nemění na tom, že jeho pohrobci si z něho udělali svatou monstranci a beranidlo svých mocenských zájmů.
Nevím, jestli už v roce 1991 byl Václav Klaus takový vizionář, že dohlédl, jaká nebezpečí v sobě takto provozovaná „občanská společnost“ ukrývá a že jediný způsob, jak tomu čelit, je existence skutečně občanské strany, která hájí naše osobní svobody, každopádně dnešní realita mu opět dává za pravdu.
Jeden příklad: Na rozdíl od prakticky všech ostatních už ve hlubokých devadesátých letech Klaus přesně diagnostikoval, co je zač George Soros a všechno to, co je spojeno s jeho penězi.
Jestliže ODS si dnes coby své kandidáty do Senátu staví Havlovy pohrobky a následovníky a ještě si u toho osvojila politiku havlistického moralistního kýče, vypovídá to o jediném. Totiž, že zradila veškeré principy, na kterých byla založena, a že opustila prakticky všechno, proč ji kdysi Václav Klaus založil. ODS se po třiceti letech přeměnila na někdejší Občanské hnutí.
Suma sumárum: ODS ztratila smysl své existence.
Sbohem, ODS!