Když byli v roce 2018 zavražděni novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka, pseudoliberální politici a jejich média ani vteřinu neváhali, celou tragédii okamžitě zpolitizovali, nálepku vraha bez váhání nalepili na čelo Ficovi a rozehráli hru k jeho odstranění. Namísto politiky coby soutěže idejí a programů triumfovala kriminalizace protivníka. Nedosti na tom. Po dalších volbách nová politická garnitura přeměnila kriminalizaci propagandistickou v kriminalizaci Fica a jeho nejbližších spolupracovníků faktickou. Trestní stíhání, vazby, NAKA, čurilovci, Lipšic, podivná úmrtí.

Jenže Fico se nepoložil. Naopak. Přičtěme k tomu tragický způsob vládnutí Matoviče, Hegera a Odora i problematickou zkušenost s deseti lety prezidentování nastrčených amatérských figurek typu Kiska či Čaputová, instalovaných za cizí „neziskové“ peníze, a na samém konci je Ficův triumfální návrat v parlamentních volbách na podzim 2023 a o pár měsíců později Pellegriniho vítězství ve volbách prezidentských. Průvodní jevem toho všeho ale je takřka fatální rozdělení společnosti, živené naprostou jednostranností pseudoliberálních médií.

„Urobíme všetko, aby Fico nevládol,“ pravil po prohraných volbách lídr největší opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka. A Juraj Cintula z Levic, amatérský spisovatel a básník, si to před Domem kultury v Handlové vyložil po svém. I tomu ale předcházelo další mediální živení politické, ale i obyčejné lidské nenávisti. Pseudoliberální novináři a jejich média jsou v tom obzvláště vynalézaví. Slovenští i čeští. Reakcí z Ficovy strany bylo jejich ignorování a v případě veřejnoprávní televize aktivní kroky k její přeměně. Cintula to nevydýchal.

Pozadu nezůstávali ani politici. Nejen slovenští, nýbrž i čeští. Své polínko politické nenávisti a netolerance si přiložila také Fialova vláda, když přistoupila k naprosto bezprecedentnímu kroku, že teatrálně vyhlásila přerušení do té doby tradičních společných zasedání české a slovenské vlády. Proč to všechno? Protože Fico si dovolil mít vlastní názor na řešení ukrajinské války i na idiotské unijní sankce vůči Rusku. Unijní maňáskové v českých ministerských křeslech ochotně sehráli zadanou roli nesamostatných politických trpaslíků. Pražská návštěva opozičního lídra Šimečky a jeho okázalé fotografování s českým premiérem Fialou tomu všemu dalo finální razítko. Příkopy společenské nenávisti se opět prohloubily.

A ještě aktuální střípek z mezinárodního rámce. V Gruzii parlament zrovna hlasuje o zákonu o zahraničním vlivu. Příjemci peněz ze zahraničí, především politické neziskovky, se mají deklarovat jako cizí agenti. Český bejby-ministr zahraničí Lipavský dle bruselských not obratem úslužně vytrubuje, že takový zákon Gruzii vzdaluje od vstupu do Evropské unie a pseudoliberální média veřejnosti namlouvají, že je to zákon po ruském vzoru. Opravdu? Ale kdepak! Je to jen další z nekonečné řady mediálních lží, neboť ve skutečnosti je to zákon po americkém vzoru. Zákon FARA (Foreign Agents Registration Act) o registraci zahraničních agentů platí ve Spojených státech amerických už od roku 1938.

To ovšem nic nemění na tom, že část dokonale zblblé gruzínské veřejnosti demonstruje za to, že za cizí peníze ojebávána být chce. To nevymyslíš! Na Ukrajině už to mají za sebou. Spojené státy tam do státního převratu nazývaného Majdan nainvestovali pět miliard dolarů. A to se vyplatí! Bohužel, jak komu. Majitelé vojenskoprůmyslového komplexu si mnou ruce, Ukrajinci jsou na tom dnes o dost hůř.

Ale zpátky do Handlové. Postřelený slovenský premiér je teprve na cestě do nemocnice, ale v České televizi už se pohoršují, že Ficovi spolupracovníci dávají atentát do politických souvislostí, a opět hovoří o dezinformační scéně. Je to jen další z českotelevizních nehorázností, neboť první, kdo minulé slovenské vraždy, ať už šlo o novináře a jeho snoubenku či mladého gaye, dával do politických souvislostí a vinu okamžitě připisoval Ficovi a jeho kolegům, byli právě politici a novináři, slovenští i čeští, provázaní s opačným pohledem na svět, na politiku a aktuálně na ukrajinskou válku. Média hlavního proudu to měření dvojím metrem prostě milují.