Městské státní zastupitelství v Praze
náměstí 14. října 2188
150 00 Praha 5

Věc: trestní oznámení

Podávám tímto trestní oznámení na bývalého předsedu vlády Vladimíra Špidlu (nar. 22. 4. 1951), neboť svým nezákonným jednáním způsobil škodu velkého rozsahu. Dne 3. dubna 2003 z funkcí odvolal členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a ačkoli byl předem explicitně upozorňován a varován, že toto odvolání nemá oporu v zákoně, svůj svévolný, čistě politicky motivovaný akt zrealizoval.

Důkaz: stenoprotokol z jednání Poslanecké sněmovny dne 2. dubna 2003.

Odvolání šestice členů RRTV, kteří se Špidlově zvůli bránili soudní cestou, zrušil pro nezákonnost Městský soud v Praze. Rozhodl tak na základě předchozího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2006 (1 As 41/2005-76).

Důkaz: rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. května 2007 (6 Ca 9/2007-130), ve kterém se mimo jiné uvádí: „Není totiž možno v obecné rovině připustit prostou odvolatelnost z veřejné funkce odvoláním člena kolektivního orgánu nebo dokonce odvoláním tohoto orgánu jako celku bez udání důvodů. Tím spíše v případě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která je ze zákona konstruována jako orgán, u něhož by měla být zaručena politická nezávislost, je pro vyloučení rizika politicky motivovaného rozhodnutí a politické libovůle naprosto zásadní, aby rozhodnutí o odvolání člena Rady i Rady jako celku obsahovalo důvody.“

Následně se (ne)odvolaní členové RRTV obrátili na soud se žalobou o náhradu škody. Svoji škodu vyčíslili jako součet svých nevyplacených platů ode dne nezákonného odvolání až do konce svých mandátů členů RRTV. Obvodní soud pro Prahu 1 vyhověl jejich žalobě v plném rozsahu a odvolací Městský soud v Praze rozsudek potvrdil. Škoda, kterou svým nezákonným postupem Vladimír Špidla způsobil, se blíží 40 miliónům korun českých. Jedná se o součet platů, úroků a nákladů řízení.

Důkaz: rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. dubna 2020 (22 C 13/2008-703) a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2021 (11 Co 343/2020-847).

Může se ozvat námitka, že předseda vlády Vladimír Špidla nejednal o své vůli, ale na návrh Poslanecké sněmovny, a tudíž odvolání zrealizovat musel. Ostatně na to se Vladimír Špidla vymlouval vždy. Ale není to pravda.

Když Městský soud v Praze zrušil pro nezákonnost i naše odvolání č. 2, jež v roce 2009 zrealizoval další z předsedů vlády Jan Fischer, a to proto, aby se zbavil horkého bramboru s odškodňováním členů RRTV, do rozsudku napsal nejen, že předseda vlády nepochopil princip právního státu, ale explicitně rovněž judikoval, že návrh Poslanecké sněmovny na odvolání z funkce, který je v rozporu se zákonem, není předseda vlády povinen realizovat. Jinými slovy, soud konstatoval, že předseda vlády není pouhý pošťák, nýbrž že má prostor pro vlastní uvážení, ba přímo povinnost vlastního uvážení jak se k návrhu, který nesplňuje potřebná zákonná kritéria, postavit. Zda jej zrealizovat, či nikoli.

Důkaz: rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2012 (7 Ca 214/2009-51-57), ve kterém se mimo jiné uvádí, že postup předsedy vlády je „nepochopením principu zákonnosti, jakožto jednoho ze základních principů demokratického právního státu, kterému musí dostát jakékoliv rozhodnutí či úkon správního orgánu... Pokud návrh Poslanecké sněmovny na odvolání členů Rady, neobsahuje skutkové a právní důvody odvolání, nebo je jinak neúplný nebo neurčitý, předseda vlády takovému návrhu není povinen vyhovět.“

Škoda velkého rozsahu ve výši takřka 40 miliónů korun českých, jež vznikla v důsledku nezákonného postupu předsedy vlády Vladimíra Špidly, má zcela evidentního a konkrétního viníka. Neexistuje žádný důvod, proč by měla jít k tíži daňových poplatníků.

Členové vlády nejsou v pracovním poměru. Jejich odpovědnost za škodu tedy není omezena jen do výše čtyř a půl násobku měsíčního platu, jak stanoví zákoník práce pro zaměstnance. Předseda vlády či ministr odpovídá za škodu plně.

V úctě

Mgr. Petr Štěpánek,
v letech 1994 – 2006 člen a místopředseda RRTV