Vládní veletoče

                Vládní strany slibovaly být vládou rozpočtové odpovědnosti. Česká koaliční vláda je po volbách silná, ale pouze co do počtu koaličních poslanců. Autorita premiéra je velmi slabá, neustále týden po týdnu postihují vládu aféry a aférky. S úspěchem lze pochybovat, že nejsou výsledkem vnitrokoaličního boje. Karel Schwarzenberg měl pravdu, když po loňských volbách říkal, že pro koalici bude důležité, jak budou při sobě držet v dobách zlých. Přeloženo – při 118 koaličních poslancích si mohou problémy přivodit jen sami.

                Vládní koalice dostatečně neplní slib o úsporách v našem „plýtvavém“ státu  - nevěnuje se ucpávání děr ve vědru, ze kterého teče voda. Dle našeho názoru, jakémukoliv zvyšování daní, bez kterého se neobejdeme, musí předcházet úspory v provozu státu, tzn. omezení státního plýtvání a větší transparentnost veřejných zakázek. Následně je pak možno mluvit o zvyšování daní! Jinak je to stále nalévání vody do děravého vědra.

Poslední vládní veletoče a změny u tzv. penzijní reformy, pod kterou vláda schovala i úpravy sazby DPH nesvědčí o názorové a ideové pevnosti koalice. Vždyť i matador české politiky, prezident Klaus, si neodpustil poznámky o překvapení, že koalice mění názory ze dne na den (viz změny v náhledu na sazby DPH). Vládní krok s DPH nerespektuje ani výsledky vládní tzv. Bezděkovy komise, která chtěla snížit sociální pojištění tzn. snížit cenu práce a kompenzovat to zvýšením dolní sazby DPH. Vládní patvar však z tohoto vytáhl pouze DPH. Navíc ještě negarantuje, že výnosy vzniklé zvýšením DPH (resp. sjednocením) budou použity pouze na důchodovou reformu.

Nebudu dále rozvádět další sporné aspekty, bylo by to jen nošením dříví do lesa, je však možné konstatovat, že opět vzniká jednostranná „reforma“, které hrozí radikální změny po vítězství opozice v příštích volbách.

Penzijní reforma není prostorem pro rychlé výkřiky a slogany, a proto by konání českých politiků mělo být prosto jakékoliv urychlenosti, nepromyšlenosti a jednostranného postupu. Současná česká situace však bohužel nesvědčí o širším konsensu na české politické scéně ve věci penzijní reformy, což může mít pro budoucí osud penzí fatální důsledky. Nepopírám, že reforma penzí je potřeba. Nelze ji však řešit jednostranně dle momentální vládní převahy, neb budoucí stabilita je důležitým aspektem jakékoliv penzijní reformy.

Jedním dechem je třeba dodat, že penzijní reforma se mohla snáze řešit dříve, v době hospodářského růstu, navíc v roce 2002 stát disponoval značnými výnosy z privatizací státních podílů, jež mohly být použity na financování penzijní reformy. Toto se bohužel nestalo a jen potvrdilo neprozíravost našich politiků.

Radek Augustin, místopředseda SPOZ