Srdce voliče majícího na paměti jak solární tunel, tak podivnosti provázející zavedení podpory biopaliv zaplesá. Pravda je ovšem trošku jinde.
28. ledna tohoto roku vzala Vláda na vědomí dokument “Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu České republiky”, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ten byl poté odeslán Evropské komisi a bude o něm dále jednáno. V dokumentu jsou popsány konkrétní kroky, které bude naše republika realizovat.
Plán (v návaznosti na Národní akční plán čisté mobility, který byl aktualizován v roce 2018) počítá s rozvojem elektromobility - jak počtu vozidel, tak i potřebné infrastruktury. Jde víceméně ruku v ruce s volebním programem vládního hnutí pro volby do Evropského parlamentu, kde se píše: “V oblasti dopravy budeme navrhovat rozšíření finanční podpory pro čistou mobilitu jak v rámci pořízení všech typů nízkoemisních vozidel, tak také včetně výstavby související infrastruktury.” Tedy žádné omezování, naopak investice z veřejných rozpočtů.
Ještě zajímavější je situace u biopaliv. Evropská unie předpokládá útlum biopaliv 1. generace (např. metylester řepkového oleje), Česká republika od nich ne a ne upustit. Dál budeme přimíchávat, dál se budeme tvářit, že s tím současní představitelé ČR nemají nic společného. Přitom neobstojí argument, že jsou biopaliva výmysl EU. Ta stanovila cíle (snížení emisí a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů), nástroje, jak cílů dosáhnout, si stanovovaly členské země. Neobstojí ani argument, že si biopaliva protlačily ekologické neziskovky, naopak, řada z nich před riziky, které se ukázaly jako opodstatněné, varovala.
Malá exkurze do minulosti
Je zde vhodné si připomenout co se dělo těsně před volbami v roce 2010, kdy Sněmovna navýšila podíl povinně přimíchávaných biopaliv v pohonných hmotách. Cituji z článku Magnát Babiš přelobboval Klausovo veto, který vyšel 28. května 2010 v Hospodářských novinách:
„Včerejší poslanecké představení bylo zároveň názornou ukázkou, jaké zázraky dokáže cílený lobbing. Vždyť ještě předminulý týden dočasná šéfka sněmovny Miroslava Němcová (ODS) potvrdila, že prezidentské veto novely zákona o ovzduší – která zvýšení podílu biosložky měla zavést – už nejde zvrátit. Žádná řádná schůze se podle ní už totiž do voleb neměla uskutečnit, a pouze na ní ještě mohli poslanci prezidenta přehlasovat."
„Nejspíš se proto nepodaří zvednout podíl biopaliv dříve než od ledna 2011,“ konstatoval i předseda zemědělského výboru sněmovny Jiří Papež ještě 15. května.
Vzápětí Babiš vydal prohlášení, v němž Klause obvinil z poškozování českých podnikatelů. A rozjela se akce, kterou popisuje prezident Agrární komory Jan Veleba následovně: „Byl to standardní postup. Rozeslal jsem dopisy šéfům našich regionálních komor, aby se spojili s poslanci ve svých regionech. Sám jsem některé také oslovil, například místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. A tentokrát byla i velká součinnost s Agrofertem. Komunikoval jsem s Babišem a vím, že i on všemu věnoval mimořádné úsilí.“
I sám Babiš, na rozdíl od drtivé většiny jiných podnikatelů, o lobbingu mluví otevřeně. „Ano, lobboval jsem za biopaliva. Volal jsem třeba některým poslancům. Nebojím se říkat své názory nahlas,“ prohlásil byznysmen, jenž je znám především svými kontakty na ČSSD.
Zpět do současnosti - jaký vývoj očekává česká vláda?
Množství energie vyrobené z biopaliv (a tedy i jejich spotřeba) porostou. A to včetně biopaliv 1. generace:
Premiér zvolil pozoruhodnou strategii svého “boje” - boj tu ignorací, tu podporou. Neméně pozoruhodná je jeho argumentace, že Piráti jsou zelení fanatici, protože chtějí zrušit biopaliva. Jsou dvě možnosti, jak si situaci vykládat a obojí ukazuje na to, že argumentace premiéra je prostě nonsens.
Rozhodně zde nechci ani obhajovat ani kritizovat podporu biopaliv nebo elektromobility. Chci jen poukázat na rozdíl mezi tím, co pan premiér říká a tím, co vláda skutečně dělá. Jsou-li totiž elektromobilita a biopaliva skutečně zeleným evropským nesmyslem, pak největším zelených fanatikem je kabinet Andreje Babiše.
Radek Holomčík