Čas mezi oficiálními přijetími Radek Vondráček naplno využil: absolvoval prohlídku budovy Národního shromáždění, poté položil věnec k Pomníku neznámého vojína. Během komentované prohlídky chrámu sv. Alexandra Něvského měl možnost vidět mj. fresky ze života Cyrila a Metoděje z dílny českého malíře Jana Václava, v Bulharsku známého pod jménem Ivan Mrkvička. Další zastávkou byla bazilika sv. Sofie. Na závěr pracovní návštěvy přijal pozvání předsedy krajanského spolku Emila Todorova do budovy Československého klubu T. G. Masaryka.
"Bulharsko bylo v roce 1878 první slovanskou zemí, která dosáhla nezávislosti. Tím se stala inspirací pro české národní hnutí a zároveň získala mnoho Čechů, kteří přispěli k budování mladého bulharského státu. Češi postavili v Bulharsku první pivovar, stavěli cukrovary, dopravní infrastrukturu, urbanisticky plánovali města, podíleli se na archeologickém průzkumu památek nejstaršího bulharského státu, založili slovanskou besedu či Sokol a angažovali se v bulharské pedagogice. V současnosti se dokáží naše státy vzájemně podpořit i v EU a v NATO. Také mezilidské vztahy jsou výborné, o čemž se mohli přesvědčit mj. Kroměřížané letos na jaře při Dnech bulharské kultury," vyjádřil se Radek Vondráček.
Jednání s představiteli Bulharska shrnul takto: "Vedle rozvoje česko-bulharských vztahů jsme probírali eurounijní témata, zhodnotili jsme předsednictví Bulharska v Radě EU, dotkli jsme se také reformy systému spravedlnosti, nezávislosti soudů. Vyměnili jsme si zkušenosti z praxe našich parlamentů, hovořili jsme o jednacím řádu a etickém kodexu. S panem prezidentem jsme se shodli, že naše země spojují tradiční historické a kulturní vazby. Roste obchodní výměna, stejně tak turizmus. Lze uvažovat o ještě větším využití potenciálu našich vztahů, nabízí se do budoucna například možnost navázání partnerství Sofie s Prahou."
