Já bych konstatoval, že to, co tady dnes probíráme, je jednou z celé řady obecných prohlášení, kterých je v EU plno. Ale proti kterým v zásadě nemůžeme nic říct. Nicméně jsou v zásadě v takové obecnosti, že jim není možné říct ani nic pozitivního, ani negativního. Obecně platí to, co tady kolega, senátor Kubera, řekl, že školství je záležitostí především národních vlád a jednotlivých států jako takových. Musím říct, že mě opravdu velmi trápí stav českého školství. Musíme si tady jednoznačně přiznat, že české školství je v dlouhodobé vlekoucí se a těžké krizi. Nakonec výsledky našich studentů v mezinárodních srovnáních o tom jenom vypovídají. Mně osobně na celém našem školství nejvíce vadí to, že zcela upadá tlak na výkon. Právě díky tomu se snižují neustále laťky, takže ti, kteří dříve vystudovali, dejme tomu, nějakou nástavbu, tak dneska bez problémů vystudují vysokou školu a tak dále, mohl bych tady pokračovat desítky minut.
Já si myslím, že to není dobrý trend, protože výsledek potom je takový, že tím, jak snižujeme tlak na výkonnost našich žáků, tak se samozřejmě snižuje i úroveň celého školství jako takového.
Bylo tady mnoho řečeno, co je prioritní, jestli prioritní je všeobecné vzdělání nebo nějaké jiné. Já jako humanitně vzdělaný člověk bych měl samozřejmě podporovat především tohle. Ale musím také připomenout, co celá léta český národ a české země živí, a živí dodnes. Dnes jsme nejprůmyslovější stát celé EU. To, že prožíváme v této chvíli ekonomický růst, není samozřejmě jenom náhodou. Nicméně já z celé řady, ze všech stran v podstatě, slyším neustálé námitky na to, že až odejde generace, která neustále stárne, tak je není kým nahradit. Proto si myslím, že je třeba debatovat o tom, aby studenti nebo žáci na všech stupních škol měli takovéto základní všeobecné vzdělání, ostatně první republika by nám v tom mohla být příkladem, protože když si vezmete absolventa tehdejší měšťanské školy, tak měl bezesporu mnohem větší vzdělání z hlediska národnostního přesvědčení a celé řady těchto obecných, mohl bych to začlenit do nějakých mravněvýchovných oblastí, než je tomu dnes v mnohých středních školách.
Ta technika je nesmírně důležitá. Myslím si, že je nezbytné se zaměřit na to, aby vznikla centra, která budou podporovat technické vzdělání mládeže, bez ohledu na to, jestli potom půjdou dál jakýmkoli způsobem, také vaším prostřednictvím bych podpořil názor kolegy Růžičky. Já sice jsem dějepisář a zeměpisec a občankář, nyní společenské vědy, nicméně jsem absolventem gymnázia. Absolvoval jsem maturitu z matematiky a musím říct, že matematika mně velmi pomáhá. Není to tak ani o těch matematických znalostech jako o způsobu myšlení. Můj osobní názor už dlouhodobě je, že matematika speciálně na gymnaziálním typu studia by měla být povinná zcela určitě.
Co říct k dalšímu z prohlášení EU? Je to chvályhodné, že se tím někdo zabývá, ale myslím si, že bychom se měli především zabývat stavem našeho školství, a to je skutečně alarmující. Chtěl bych říci, že vítám to, co dostaneme, předpokládám, co nevidět, to znamená konečně kariérní řád pro učitele. Konečně nové financování škol, protože prostě ten tlak, abychom měli děti za každou cenu ve třídě, abychom mohli finančně přežít jako školy, to samozřejmě chápu, jak se chovají ředitelé, ale na druhé straně to vede k tomu, co jsem tady říkal, co je největším neštěstím našeho školství. Výkonnost klesá.
Děkuji za pozornost.
