Do
průzkumu bylo zahrnuto na dva tisíce Čechů a Slováků. K objektivnímu hodnocení
EU jim sloužilo posledních 10 let členství v EU.
Ze
získaných dat vyplynulo, že Slováci hodnotí svůj vztah k EU o poznání
pozitivněji než Češi.
Současně
byl odhalen přímo alarmující ukazatel nevědomosti obou národů. Většina dotazovaných Čechů se
neorientuje v činnosti europarlamentu a není schopna vyjmenovat ani
jednoho europoslance!
Až 86 procent
Čechů a 80 procent Slováků přiznává, že se v činnosti
europarlamentu a svých europoslanců obecně vlastně vůbec nevyzná.
Smutným
rezultátem výzkumu je i informace, že v České republice napříč populací silněji
rezonuje odpor k EU jakožto instituci, která omezuje či může omezovat národní
suverenitu a identitu, než v případě Slovenska.
Tak
se ptám – byli bychom v referendu opět PRO vstup do EU, kdybychom měli možnost
hlasovat dnes?
Vadí mi, že k získání
informací o názorech občanů, musí docházet pouze prostřednictvím průzkumu
jmenované agentury. Copak nikoho dalšího to nezajímá?
Kdybychom
jako každý správný demokratický stát uměli lépe pracovat s referendem,
byli bychom na tom lépe. Ať už jako občané, nebo jako politici, kterým lid
skutečně vyslovuje důvěru. Samozřejmě – pokud si ji zaslouží.
Každá
organizace, či každá firma musí být dostatečně transparentní. Proč ne vláda?
Proč ne EU pro občany členských států? Jak si mohou dovolit současní zástupci
Čechů v Evropském parlamentu tak nedostatečně informovat svou zemi? Jednou
měli to štěstí, že do nich voliči vložili svou důvěru, tak kde se tam
schovávají? Proč neinformují, proč nebojují? Jak se mohlo stát, že zůstávají
stále jen u planých volebních slibů? Alespoň zde jsem čekal od politiků něco
jiného.
Naše děti se o EU učí ve škole, ovšem
aktuální žhavá projednávaná témata v rámci parlamentu EU nejsou pro lidi
reálně dostatečně dostupná.
Z průzkumu
vyplývá, že postoj respondentů k členství v Evropské unii je výrazně ovlivněn jejich
vzděláním i věkem. V obou zemích se na EU výrazně kritičtěji dívají
starší lidé, občané méně vzdělaní a ti s nižšími příjmy. Pozitivně vliv EU
na svůj stát posuzují lidé vzdělaní. V Čechách nadto negativně vnímají
Evropskou unii voliči KSČM.
Na Slovensku je desetileté členství v EU vnímáno o poznání pozitivněji než u nás.
Pozitivně jej hodnotí 51 procent Slováků.
Naproti
tomu v ČR jsou názory výrazně rozpolcené (37 procent hodnotí členství pozitivně,
35 procent negativně).
Dá
se předpokládat, že na této situaci se podílí nejvyšší měrou odlišná startovní
pozice obou zemí. Současně ekonomický rozvoj Slovenska za
poslední desetiletí byl výrazně markantnější než v tuzemsku (HDP zde od roku
2003 vzrostlo o zhruba 75 procent, v ČR zhruba o 50 procent). Slováci
ale také lépe hodnotí využívání evropských fondů a mnohem častěji jsou schopni
jmenovat alespoň jednoho europoslance naproti Čechům.
Europoslanec
Libor Rouček ze skepticismu Čechů viní Václava Klause: „Na Slovensku až na malé výjimky jsou politické strany proevropské,
dovedou pro Slovensko vytěžit z Evropy maximum“. Podobně se vyjádřil -
taktéž v ČT24 - politolog Jacques Rupnik. „V Česku jde o pozůstatek toho, že Hrad deset let obýval euroskeptický
Klaus, zatímco Slovensko naopak muselo o své místo v Evropě bojovat.“
Sociolog
Miloslav Bahna se k dané věci v médiích vyjádřil následovně: „Na Slovensku to byl konsenzus celé
politické scény po porážce Mečiara v roce 1998 a vstup do EU znamenal doběhnutí
zameškaného, vyrovnání se naším sousedům a z Vyšehradské čtyřky."
V
porovnání s ostatními zeměmi bývalého východního bloku si Český národ více uvědomuje,
že se má lépe. Za jedno v tomto je na šedesát procent respondentů. Slováci
si to uvědomují pouze z padesáti procent celkového počtu obyvatel.
Na rozdíl od Slováků, se však v ČR často
objevuje názor, že Evropská unie může omezovat nebo už omezuje národní
suverenitu a identitu. Současně si respondenti v Čechách myslí,
že členství v EU má špatný vliv na naši ekonomiku.
Češi
si více - méně vybíjí na EU frustraci z hospodářské krize – podle průzkumu.
Požadavky
Čechů na jejich zástupce v Evropském parlamentu vychází především z jejich
socioekonomických motivací. Převládaly názory, že europoslanci by se měli
zaměřit na programová témata související se sociální politikou,
následovaná otázkami národní identity a suverenity a ohrožení imigrací. Dá
se usuzovat, že dané pohnutky občanů významně ovlivňují současná média. Noviny
i televize si totiž v poslední době přímo oblíbily právě tyto témata.
Na
dané téma můžete sledovat zajímavou diskuzi na ČT1 „Deset
let v Evropské unii“, která proběhne dne 23. dubna 2014 od 20:00 do 21:30.
Zdroj ČT24: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/264281-deset-let-v-eu-slovaci-jsou-spokojenejsi-cesi-kritikou-nesetri/