Zmíněnou „liposukci“ ztučněných evropských směrnic podmiňuje především založení komise sloužící pro kontrolu nesmyslných směrnic. Od roku 2007 v jejím čele stojí bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber.

Komise pro kontrolu komise jistě ještě zvedne ze židle všechny kritiky evropské byrokracie. V loňském roce se ke komisi nadto přidala iniciativa REFIT. V rámci REFIT prochází úředníci EU desítky tisíc zákonů a nařízení a hodnotí jejich užitek a dopad.

Od roku 2005 prý komise EU odstranila 5590 nesmyslných zákonů a nařízení, které sama vyprodukovala. Byrokratická zátěž se tak údajně snížila o 26,1 %.

V pomyslném koši se tak ocitly například některé direktivy ohledně standardů ovoce a zeleniny. Na trh se tak mohly vrátit i zahnuté okurky. S velkou slávou tedy tuční úředníci EU nyní přepočítávají úsporu firem, které již nemusí ročně vyhazovat příliš zahnuté okurky v přepočtu za 970 milionů!

Já se ptám, kdo jim však vrátí ty předchozí ztráty za Evropou diskriminované okurky a jiné ovoce, které neodpovídalo zavedeným přehnaným standardům? Není spočítaná úspora nyní spíše výsměchem postiženým podnikům? Copak producenty nesmyslných směrnic nemohou postihnout žádné sankce? V jakém kocourkově to žijeme? Hnal bych autory k odpovědnosti místo, abychom se dál nadutě chlubili odhalováním vlastních chyb a nesmyslů.

Vždyť podle průzkumů v přepočtu 74 % unijních občanů pokládá EU za přebyrokratizovanou.

Každopádně alespoň, že nějaký kontrolní mechanismus existuje, když bylo zjištěno, že je EU schopna produkovat takové nesmysly. I když si jej platíme ze svých daní. Abych uzavřel celou záležitost alespoň s pozitivním výhledem, měli bychom již nyní významně ušetřit. 20procentní snížení administrativní zátěže znamená úsporu ve výši cca jeden až jeden a půl procenta HDP.