Nyní se nacházíme ve třetím stadiu integrace. Expanduje trh ve smyslu – dovoz – vývoz – vnitřní trh. Máme nastolenou základní svobodu pohybu zboží, sužeb, kapitálu a osob. To jednoznačně pozitivně posiluje vnitřní dynamiku unie, ekonomiky jednotlivých států a tím i ekonomiku naší České republiky. Můžu za sebe prohlásit, že to bylo dobře nastaveno a funguje to. Rozhodně bych zde nic neměnil.
Po třetím stádiu má pro nás nastat hospodářská měnová integrace. Na řadu přichází společná měnová politika – euro. Euru jako takovému říkám ano, ovšem za předpokladu, že to občané schválí v referendu na základě správných a nezastíraných dat a informací.
O přijetí eura a tedy vstupu do eurozóny by podle mého názoru neměli rozhodovat politické špičky, neb nemají od lidí v České republice k tomuto mandát.
O přijetí eura a tedy vstupu do eurozóny by podle mého názoru neměli rozhodovat politické špičky, neb nemají od lidí v České republice k tomuto mandát.
Rázem bychom tak přišli o vlastní monetární politiku (kompetence České národní banky přejdou na Evropskou centrální banku). Současně budeme muset přispívat do společného záchranného balíku – do „eurovalu“ - a finančně podporovat státy, které nemají dostatečnou rozpočtovou disciplínu a díky populistickým vládám zadlužovali státní kasu.
Já osobně nemohu souhlasit se vzájemným ručení jednotlivých států EU za dluhy jiného státu.
Já osobně nemohu souhlasit se vzájemným ručení jednotlivých států EU za dluhy jiného státu.
V mediálních politických debatách o zavedení eura však nebývají tyto aspekty bohužel často zmiňovány.
Pátým stádiem EU, které nás čeká je „Politická unie“. Ta pro mě absolutně není akceptovatelná. Jde v podstatě o předání všech pravomocí na unijní instituce a vzdání se vlastní suverenity.
V EU jde do tuhého.
Teď teprve se krájí ten pomyslný krajíc v EU. Je ta kritická doba. Ale máme ještě šanci něco prosadit. Teď teprve nasadíme to pravé úsilí k obhájení naší národní suverenity, abychom se nenechali stáhnout ke dnu slabšími státy. Jde o hodně.
